Nenáročné pokojové rostliny – nemusíte být žádný zahradník

Pro každý byt – a pro každého více či méně talentovaného zahradníka – existuje vhodná pokojová rostlina. Je jen důležité, abyste se zamysleli ještě předtím, než se vypravíte na nákup a dbali na správnou péči. Kolik času chcete péči o pokojovou rostlinu věnovat? Některé rostliny potřebují zalévat jen občas, zatímco jiné vyžadují trochu více vaší pozornosti. Kde by měly jednotlivé rostliny stát? Podle toho, zda by měla rostlina být na světlejším a teplém nebo tmavším a chladném místě v bytě, se nabízí různé rostliny. Měla by nová rostlina kvést, nebo vám postačí zelené listy?

Různé rostliny mají různé nároky na své okolí. Pokud nejsou tyto nároky naplněny, rostou tyto rostliny pomaleji nebo vůbec, netvoří se jim nové listy a jsou náchylnější vůči škůdcům a onemocněním. Při výběru nové pokojové rostliny tedy nevycházejte jen z toho, jak rostlina vypadá, ale rozmyslete si také, jaké vlastnosti má mít, aby na svém novém stanovišti přežila. V zásadě rozlišujeme mezi slunnými stanovišti, stanovišti v polostínu a ve stínu. Kvetoucím pokojovým rostlinám se zpravidla daří v blízkosti okna lépe než nenáročným zeleným rostlinám, které zvládnou i trochu stínu v tmavších místnostech.

Menší rostliny bychom měli v ideálním případě každý rok nebo dva roky přesazovat. Větší rostliny pak každé čtyři roky. Díky tomu si bude rostlina moci vytvořit dostatečné kořeny, aby mohla přijímat živiny. Při výběru zeminy pro květiny volte kvalitní speciální zeminu. Podle toho, jakou pokojovou rostlinu zvolíte, budete potřebovat zeminu pro zelené rostliny, palmy nebo kaktusy. V nákupním seznamu by se mělo pravidelně objevovat také hnojivo. Protože i nenáročné pokojové rostliny jednou za měsíc trochu toho hnojiva ocení. Praktickou variantou jsou například hnojivové tyčinky, které rostlině neustále dodávají živiny po dobu dvou až tří měsíců.

Pokojové rostliny mohou přežít i v chodbách, koupelnách bez přímého denního světla, na schodištích nebo v místnostech orientovaných na sever – pokud zvolíte ty pravé. Důležité je mít na paměti, že žádná rostlina se nevyrovná s úplnou tmou. Rostliny potřebují světlo mimo jiné k fotosyntéze. Pokud světlo jako zdroj energie chybí, má to za následek omezený růst, nebo dokonce odumření rostliny. Oblíbené rostliny do tmavých místností, označované také jako low light plants nebo stinné pokojové rostliny, jsou například tchynin jazyk, potos, toulcovka, kulkas, zelenec, kentia a filodendron. 

Co znamenají údaje o stanovišti na etiketě:

• Světlo: Přímo na okně, cca 2 000 až 3000 lx. 
• Polostín: Jeden až jeden a půl metru od okna, cca 1 000 až 2 000 lx.
• Stín: Dva až tři metry od okna, cca 500 až 1 000 lx.

Některé pokojové rostliny si v určitých fázích vystačí jen s málem vody. Co ale nemají rády, je úplné sucho blížící se vyschnutí a stojatá voda. Známkou, že rostlina potřebuje vodu, jsou ochablé listy a stonky. Krátkodobý nedostatek vody může rostlina sama vyrovnat tak, že jej bude kompenzovat vodou ze svých buněk. Pokud nedostatek vody trvá déle, může rostlina odumřít. Podle typu listů a kořenů potřebují rostliny různé množství vody. Mezi nenáročné rostliny v květináčích, které potřebují málo vody, patří například aloe vera, dužnatka, sloní noha / bokarnea, kulkas, kaktusy, můrovce a juka.

Jak správně zalévat

• Zalévejte ve větších časových odstupech a vždy až tehdy, když je hlína zase suchá.
• Přelití rostlin zabráníte tak, že se hodinu po zalití přesvědčíte, zda není možné odlít přebytečnou vodu.
• Některé pokojové rostliny potřebují určitou klidovou fázi při nízkých teplotách. 
• V této době byste je neměli zalévat, nebo jen velmi málo.

Pokud jste nějakou pokojovou rostlinu delší dobu nezalévali, namočte zeminu do vodní lázně. Ponořte rostlinu do hrnce nebo kbelíku naplněného vodou a počkejte, dokud nepřestanou stoupat bubliny.

Mimořádně robustní: sukulenty

Rostliny, které dokáží přežít v extrémně suchých oblastech, mají místo běžných listů často zvláštní, masitě šťavnatou dužinu. Tato dužina funguje jako zásobárna vody a označuje se jako sukulence. Buňky těchto rostlin mají velké vakuoly, tedy velký vnitřní prostor naplněný buněčnou šťávou. Podle toho, kde se tyto buňky v rostlině nacházejí, hovoříme o listových, stonkových nebo kořenových sukulentech.
 

• Listové sukulenty, například aloe vera a dužnatka, ukládají vodu ve svých listech. Často jsou listy uspořádány růžovitě, aby si vzájemně stínily a minimalizovaly výpar vyvolaný slunečním zářením.
• Stonkové sukulenty, například sloní noha a kaktusy, ukládají vodu do stonku. Často je jejich stonek o něco silnější a rostlina má jen málo listů.
• Kořenové sukulenty, například šťavel čtyřlistý, ukládají vodu do kořenů. Tato forma sukulentů je spíše vzácná.