Domácí zvířata pro děti: na co si dát pozor?

„Já chci domácí zvířátko!“ Tuhle větu slyšeli už nejedni rodiče. Není divu, zvíře s sebou přináší spoustu zábavy a mazlení. Ale s pořízením zvířete je spojen nejen nový každodenní život, ale i spousta nových výzev a úkolů. S plánem musí souhlasit celá rodina, protože jinak pořízení zvířecího spolubydlícího nedává smysl. Jaké výhody má přibrat do rodiny zvíře a s jakými nevýhodami je potřeba počítat? Zde se dozvíte všechno, co ohledně života s domácími zvířaty musíte vědět.

Pro děti jsou zvířata podle všeho ideální parťáci na mazlení. Právě psi, kočky, králíci, morčata a křečci patří mezi nejoblíbenější domácí zvířata, protože si je člověk může pohladit a pomazlit se s nimi. Děti kromě toho vidí ve zvířeti kamaráda na hraní, který s nimi bydlí v jednom domě a vždycky je připraven s nimi řádit. Podcenit nelze ani roli zvířat jako důvěrníků a trpělivých posluchačů: Když se dítě cítí osamělé nebo má pocit, že mu nikdo nerozumí, má věrného přítele, který je vždycky na jeho straně. 

Nedostatek času pro spoustu lidí není důvod, který by je odrazoval od domácího zvířete. Přitom většina z nich zapomíná na to, že i králík, morče nebo křeček znamenají práci navíc. V žádném případě nepodceňujte čas, který je potřeba na chov zvířete vynaložit tak, aby mělo vše, co potřebuje. Samozřejmě existují druhy, které nejsou tak náročné na péči jako jiné, ale všechny vyžadují pozornost a představují závazek. Často si rodiče myslí, že budou muset zasahovat jen v krajním případě, protože děti se o zvířata z větší části budou starat sami. To je ale omyl. Když přemýšlíte, jestli vy a vaše dítě máte opravdu dostatek času na péči o domácí zvíře, vycházejte proto nejlépe ze svých vlastních časových možností.

Domácí zvířata se automaticky nepřizpůsobí všem okolnostem.  Je jedno, jaké zvíře si vyberete – každé má nějaké potřeby. Psi vedle pravidelných procházek ocení i velkou zahradu a kočkám bychom měli nabídnout možnost volně odcházet nebo v případě bytu alespoň zabezpečený balkon. Hlodavci, jako jsou králíci, morčata, křečci nebo myši, potřebují klec, která jim nabídne dostatek místa, útočiště i možnosti zábavy. Velikost bytu nebo domu proto hraje velkou roli při rozhodování, jaké domácí zvíře by pro rodinu mohlo být vhodné.

Často se stává, že si malé děti přejí psa, morče nebo kočku, i když trpí alergií. Dokonce i malí hlodavci, jako jsou křečci nebo myši, mohou vyvolat alergii na zvířecí chlupy. Ale proto ještě nemusí dítě automaticky rezignovat na svůj sen o domácím zvířátku. Vedle želv a rybiček existují totiž i jiná vhodná domácí zvířata pro alergiky: například některé rasy koček i psů, které alergické reakce téměř nevyvolávají. Patří mezi ně například pudlové nebo maltézští psíci. Také králíci jsou pro děti trpící alergiemi skvělou alternativou. Ideální je, pokud si dítě předem udělá test na alergie, abyste věděli, jaké zvíře vůbec přichází v úvahu.

Rodiny, které už před narozením dítěte měly domácí zvíře, považují pořízení zvířátka za dobrý nápad, u kterého se nemůže nic pokazit. Především u psů a koček by se ale rodiče měli mít vždy na pozoru. I s tím nejmilejším zlatým retrívrem na světě totiž může dojít k nehodám a zraněním. Hlavně u miminek a malých dětí se doporučuje opatrnost. Nejčastější příčinou agresivního chování domácích zvířat je nesprávné zacházení ze strany člověka. Zejména při mazlení nebo hraní jsou malé děti často divoké a málo opatrné. Pokud to zvíře překvapí, brání se a chňapne nebo škrábne. Při seznamování těch dvou postupujte obezřetně, a to i když už zvíře v domácnosti bydlí ještě před narozením dítěte. Koneckonců platí, že domácí zvíře není žádný plyšák.

S podporou rodičů děti postupně pochopí, jak mají k novému členu rodiny přistupovat. Naučí se správně si vykládat jeho chování a ujasní si, jaké jsou rozdíly mezi zvířetem a člověkem. Bude pro ně díky tomu také jednodušší správně odhadnout i ostatní zvířata. Chovatelé psů dokážou často spíše rozpoznat, zda je nějaký čtyřnožec agresivní. Platí to často i pro dětské majitele domácích mazlíčků.

Pokud jde o sociální dovednosti, mohou se toho děti díky životu s domácím zvířetem opravdu hodně naučit. Když se totiž dítě stará o psa, kočku nebo králíka, zlepšuje se jeho schopnost empatie i vědomí vlastní odpovědnosti. Menší děti kromě toho lépe pochopí, proč je důležité mít respekt ke všem bytostem a brát ohledy na druhé. Zvířata mají pozitivní vliv na osobní rozvoj malých, ale i větších dětí. Důvěra, kterou má domácí zvíře vůči svému chovateli, posiluje sebevědomí, hlavně u plachých dětí. Děti, které vyrůstají se zvířaty, se kromě toho často dokážou lépe soustředit.

Děti jsou ve škole nebo v osobním životě často vystaveny stresu. Domácí zvířata mohou pomoci tento stres zmírnit. Zejména psi a kočky berou lidské pocity opravdu vážně a odpovídajícím způsobem na ně reagují. Ale uklidňující může být i pozorovat rybičky v akváriu. Nezáleží na tom, jestli majitele utěšují, zmírňují jeho strach nebo ho rozveselují – zvířecí spolubydlící nelze v jejich roli nejlepšího přítele podceňovat. Pes kromě toho pro vás i vaše dítě bude znamenat pravidelný pohyb na čerstvém vzduchu – i to vám zajistí čistou hlavu a nižší hladinu stresu.

Je úplně jedno, jaké zvíře se stane součástí rodiny – faktem každopádně zůstává, že se samo o sebe nepostará. Jako majitel zvířete máte určitou zodpovědnost a musíte se starat o to, aby se domácímu zvířeti dobře dařilo. Nezřídka se stává, že si lidé domů přivedou domácí zvíře, aniž by se dostatečně zamysleli nad tím, jestli jsou už na tuto zodpovědnost dost zralí. V nejhorším případě si uvědomí, že na svou novou roli nestačí a zejména psi a kočky pak často končí v útulku. Pravidelné čištění klece nebo kočičího záchodku určitě není zrovna krásný zážitek, ale k chovu kočičky prostě a jednoduše patří. Stejně jako zajištění dostatečného výběhu a neustálého zásobení krmivem. A samozřejmě je třeba myslet i na návštěvy veterináře, aby bylo zvíře zdravé. Díky pořízení zvířete si dítě v ideálním případě uvědomí, že láska a náklonnost je spojena i s odpovědností. To se ale podaří jen tehdy, pokud rodiče neustoupí, jakmile počáteční nadšení opadne: vyplatí se zůstat neoblomní a neustále děti upomínat, aby převzaly svůj díl povinností.