Zahradní design: jak využít zahradu na maximum

Než se pustíte do utváření své vysněné zahrady, měli byste si udělat malou inventuru. Chcete provést jen malé změny, nebo plánujete úplně novou zahradu? Máte co do činění s nedotčenou parcelou u novostavby, nebo se zanedbanými keři a trávou po kolena, kterou vám tu zanechal minulý nájemník? Pokud je v zahradě nějaký porost, rozhodněte, co tu smí zůstat a jaké rostliny po malém zástřihu znovu zazáří v celé své kráse.

Jak při plánování postupovat:

• Zaměřte si celou plochu nebo její část, kterou chcete proměnit, a nejlépe si pořiďte její nákres.
  
• Zejména u malé zahrady je dobrý nápad vědět, s kolika čtverečními metry můžete doopravdy počítat, protože jen na terasu se sezením pro čtyři osoby budete potřebovat asi 20 m². Do náčrtu zakreslete stávající prvky, jako je dům a jeho vchody, zahradní domky, stromy a keře.
  
• Vyznačte si, v jakou denní dobu jsou jaké části zahrady na slunci nebo ve stínu. Od toho se budou odvíjet nejen pobytové plochy, jako je terasa, ale i výběr těch správných rostlin. Většina zeleniny, kvetoucích rostlin a trvalek má například ráda slunce. Slunná stanoviště jsou mimochodem ta, která mají v létě 8 hodin slunečního svitu, v polostínu jsou to 4 hodiny a kratší sluneční svit se již považuje za stín. Pro pozdější výsadbu může být také dobré nechat si půdní podmínky posoudit od znalce.  
  
• Další myšlenky a otázky, které byste při plánování měli zohlednit, se týkají plánovaného využití zahrady. Chcete si vytvořit kvetoucí útočiště jen pro sebe, potřebujete prostor, kde by se vaše děti mohly vyřádit, nebo výběh pro králíka? Co určitě chcete mít – například jezírko nebo ohniště? Existují nějaká vnější omezení, například stavební předpisy nebo požadavky pronajímatele – například ohledně výstavby zahradního domku nebo toho, jaké stromy je možné v obytné oblasti vysazovat nebo kácet? Kolik času můžete nebo chcete svému zahradnímu projektu věnovat? Možná vás při myšlence na zahradu už nějaké estetické ztvárnění napadá.
  
• Ve svém nákresu si teď můžete vymezit jednotlivé oblasti a podle toho naplánovat možnosti sezení, prostory pro hru, porosty, cestičky a podobně. Zejména u malé zahrady je dobré plánování alfou a omegou.
  
• Tip: Vystřihněte si z papíru větší prvky, které si můžete na zahradním plánu posouvat a vizualizovat si tak různá rozčlenění. Pomůcky pro plánování najdete i online na stránkách hobby marketů.
  

Při plánování zahrady myslete na cesty, kudy budete často chodit. Jaké vztahy jsou mezi jednotlivými prvky zahrady? Budete například často chodit z kuchyně k záhonu a bylinkové zahradě nebo odnášet zeleninový odpad z domu na kompost? To by mohly být cesty, které by bylo dobré zpevnit. Zahradní cestičky mohou být například z dlažby nebo přírodního kamene, kameniva nebo štěpek. Při volbě materiálu byste měli dbát na to, aby utvářel harmonický celkový obraz s materiály sezení nebo obrub záhonů. Místo souvislých cestiček můžete pokládat i jednotlivé nášlapné kameny. Tip: Plánované zahradní cestičky si vyznačte šňůrkami, abyste se po nich mohli pomyslně projít a lépe si je představit.

Pokud plánujete zahradu pro děti, měli byste si dát pozor, abyste pokud možno nevysazovali jedovaté rostliny, jako je zlatý déšť nebo tis. Aby nedocházelo k úrazům, můžete jezírka buď zakrýt sítí, nebo jejich realizaci odložit na pozdější dobu. Důležité je naplánovat také zastíněné plochy, například s pomocí plachtoviny, pokud zahrada bez stromů nabízí jen málo přirozeného stínu. Zeleninové záhony vybízejí k pomáhání a učení, zahradní keře nabízí ptáčkům a hmyzu místo k hnízdění a vybízí děti k pozorování. Kromě trávníku, kde mohou děti řádit, můžete do zahrady zabudovat i herní prvky. Kolem nich byste měli naplánovat měkký povrch, jako je písek nebo mulčovací kůra. Pokud chcete mít trampolínu mimo zorné pole a chcete snížit riziko úrazu, můžete ji zapustit do země. 

Zejména u malých zahrad je pohledová ochrana před sousedy a okolními budovami důležitou součástí plánování. Ploty, které nabízejí pohledovou ochranu, mohou být z umělé hmoty, dřeva nebo levněji z bambusu. Aby nebyly tak holé, můžete po nich nechat plazit břečťan, víno nebo kvetoucí popínavé rostliny, jako je clematis. Pohledovou ochranu můžete v létě ještě posílit porostlými mřížemi. Krásně vypadají i listnaté živé ploty z řízků nebo mladých rostlinek, jako je například habr, které můžete levně sehnat na zahradnických burzách. Hmyzu a ptákům nabízí živé ploty z keřů s divokými bobulemi potravu i úkryt. Pokud nechcete, aby byla přírodní pohledová ochrana v zimě holá, můžete místo toho zvolit živý plot z věčně zelených rostlin, jako je túje, cypřišek nebo ptačí zob. Krásně barevně vypadá i věčně zelená blýskavka Fraserova, která se také hodí do živého plotu, rychle roste a dorůstá až do dvoumetrové výšky. Živé ploty můžete stejně jako malé zídky nebo jednotlivé keře využít i pro tematické rozdělení zahrady.

Při plánování zahrady samozřejmě nemůžeme zapomenout na záhony. Je potřeba si dát pozor na optimální řazení rostlin. Zadní část by mělo tvořit několik vysokých trvalek. Trvalky jsou víceleté rostliny, které nad zemí nedřevnatí: například stračka, plamenka nebo levandule. Mají rády slunná stanoviště. Do polostínu se hodí hortenzie. Vepředu můžete záhon osázet nižšími kvetoucími rostlinami a přízemními rostlinami. Pokud máte málo stromů, měli byste při plánování vždy zohledňovat vertikální osu: pomocí rostlin různé výšky, oblouků na růže a mříží dodáte zahradě strukturu a rozmanitost. Při výběru rostlin myslete na barvu jejich květů a dobu květu. Malá zahrada může působit neuspořádaně, pokud v ní kvete páté přes deváté. Proto si stanovte barevnou koncepci, v níž budou seskupené konkrétní barvy. V jednotlivých ročních obdobích se barevné tóny mohou proměňovat – na jaře mohou například kvést bílé a fialové cibuloviny, pak mohou převládnout růžové tóny díky pivoňkám a hortenziím a na podzim budou dominovat zářivé barvy listů. Pokud si ale v této oblasti příliš nevěříte, můžete koupit více rostlin stejného druhu a rozdělit je jako jednotící prvek po skupinkách na více míst. Do svého zahradního plánku byste kromě toho měli zakreslit, jak velké a široké budou víceleté rostliny, abyste jim poskytli dostatek prostoru.

Terasa představuje propojení domu a zahrady, a proto by její styl měl být v souladu s oběma. Tip: Pokud na zahradě přichází v úvahu více míst, kde by mohla být terasa nebo sezení, můžete si ideální polohu „vysedět“. V různou denní dobu se posaďte do zahrady a představte si, jestli byste si na tomto místě mohli vychutnat například ranní kávu v prvních paprscích slunce, nebo byste raději měli dokonalý výhled na západ slunce mezi domy. 

Pokud jde o materiál, nabízí se řada možností. Dřevěný povrch působí hřejivě a přírodně, ale každých několik let je třeba ho natřít olejem a jednoho dne ztrouchniví. Oblíbenou alternativou dřevěných desek s dlouhou životností je WPC, kompozitní materiál ze dřeva a umělé hmoty. Dlažba z přírodního kamene působí různě podle toho, z jakého je kamene, granitové desky působí ušlechtile a druhy kamene, jako je pískovec, tmavnou. Přírodní kámen je sice drahý, ale může se vyplatit, pokud plánujete zahradu k vlastnímu domu, protože je nezničitelný. Pálené cihly jsou levnější a mají celou řadu barevných variant, od tmavě červené po třpytivě modrou nebo šedou. Kromě toho z nich můžete s trochou šikovnosti a fantazie vytvářet krásné vzory pro sezení nebo neobvyklé terasy. Při kalkulaci nákladů nezapomínejte na to, že většina povrchů potřebuje podklad nebo lůžko, například z písku nebo kameniva. Pro výpočet plochy terasy samozřejmě hraje roli, kolik lidí se na ni má vejít, jak velký máte zahradní nábytek a jestli potřebujete ohniště, pískoviště nebo profesionální gril. Od sousedů se můžete oddělit pevnou zástěnou, vysokými travinami nebo praktickými roletami. 

Pokud jde o tvar terasy, představují organické tvary, jako jsou vlny nebo půlkruhy, harmonický přechod k okolním záhonům, tvar L nebo trojúhelníku může nabízet pohledy do zahrady, na jejímž konci může být třeba kvetoucí keř nebo dekorativní objekt. Z terasy byste měli mít výhled na nejhezčí část své malé zahrádky. 

Toužíte po bio plodinách? Založte si „venkovskou zahradu“. Do druhé poloviny 19. století se takto označovaly zahrady obhospodařované sedláky, které se točily hlavně kolem užitkových rostlin. Prakticky po celý rok zde rostou bylinky, zelenina a ovoce a od jara do podzimu venkovská zahrada září pestrými květy. Slunné plochy jsou vyhrazené pro ovoce a zeleninu, která raší ve vyvýšených záhonech. V polostínu jsou luční květiny a vše, co kvete. Tato mimořádná zahrada je obklopená lokálními keři, jako jsou divoké růže. Vrbové pletivo slouží jako vlastnoručně vyrobený plot nebo jako pozadí pro klíčící sazenice. Do celkového obrazu krásně zapadají i suché kamenné zídky. Srdeční záležitostí je kompost, který dodává hnojivo a zeminu. Měl by stát v polostínu, kde by mělo být dostatečně teplo, aby se daly do pohybu procesy tlení. Tato zahrada je skvělá nejen jako pastva pro oči, ale je i ideální pro návštěvníky zahrad, jako jsou motýli, ptáci, ještěrky a ježci.

Venkovskou zahradu je nejlepší zakládat na podzim, kdy můžete přímo začít s výstavbou vyvýšených záhonů. Pro začátek stačí tři až čtyři záhony, do nichž budete střídavě sázet zeleninu a jahody. Po rostlinách vyžadujících hodně živin, jako je dýně, pórek nebo brambory, následují vždy rostliny s malou potřebou živin, jako jsou jahody nebo salát. Fazole půdě opět dodají dusík, a připraví ji tak na vysazení další várky rostlin vyžadujících živiny. Začátečníci mohou začít s jednoduchými rostlinami: bylinkami a salátem. Pokud chcete sklízet vlastní ovoce, můžete vysadit bobuloviny, jako je rybíz nebo malé ovocné stromky, i v městské zahradě.

Pokud máte málo času, ale chcete ze své zahrady vytěžit maximum, měli byste si promyslet své priority. Zahrada, která nevyžaduje příliš péče, může sestávat z trávníku a pár trvalek. Ale místo abyste omezovali květy, můžete založit zahradu skládající se hlavně ze záhonů a cestiček a okouzlující velkou sluneční terasou – díky tomu se vyhnete sekání trávníku. Kromě toho si můžete ušetřit čas automatickou závlahou. Moderní zavlažovací systémy, jako jsou zapuštěné zavlažovače nebo kapkové zavlažování, šetří nejen čas, ale částečně i vodu. Zapuštěný zavlažovač je postřikovač trávníku zabudovaný do země, který se vysune tlakem vody, ale jinak je neviditelný, a proto nebrání péči o trávník. Čerstvě vysazeným živým plotům, zeleninovým záhonům a rostlinám v květináčích na terase prospívá úsporné zavlažování kapkovou hadicí. Pokud chcete zvolit přírodnější řešení, můžete vyzkoušet zavlažovací nádobu „Olla“. Tyto nádoby z neglazované hlíny, které pojmou několik litrů vody, se například zahrabou do vyvýšeného záhonu, naplní vodou a uzavřou. Voda hlínou rovnoměrně prosakuje do okolního záhonu – zcela bez elektřiny. Pak stačí nádobu jednoduše znovu naplnit. Zelenina se díky této nádobě zalévá zespodu a je potřeba do ní každých 4 až 5 dnů doplnit vodu.