Jádrové ovoce: skladovatelné vitaminové bomby
Jádrové ovoce je souhrnný pojem pro ovoce z rodu jabloňovitých (Pyrinae). Jabloňovité mají jádro, proto pojem „jádrové ovoce“. Patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Jádrové ovoce má velice rozmanité použití. Lze jej jíst čerstvé, ale také vařené nebo je lze odšťavnit.
Jádrové ovoce má tyto speciální vlastnosti
Pod pojmem jádrové ovoce se rozumí všechny odrůdy ovoce, které tvoří pecky. Známými zástupci jsou jablko a hruška, ale k jádrovému ovoci patří také šípek, kdoule a mišpule. Do obchodu se dostanou především druhy, které mají určité vlastnosti: Musí být skladovatelné a pevné a nesmí podléhat hnilobě.
Působivá rozmanitost odrůd
Věděli jste, že koncem 18. století bylo po celém světě asi 20 000 různých odrůd jablek? Tento počet se rychle zmenšil. Ve skutečnosti je dnes hospodářsky významných pouze asi 60 kulturních odrůd jablek. Některé známé odrůdy jsou Jonagold, Elstar, Braeburn nebo Granny Smith.
Zatímco odrůd jablek je stále méně, počet odrůd hrušek se v nedávné historii zvyšoval. Ve Francii bylo v 17. století známo asi 300 odrůd hrušek. V 19. století to bylo asi 1 000 odrůd. Dnes existuje na celém světě asi 5 000 odrůd hrušek. Známé odrůdy jsou například Conference, Abate Fetel, Williams Christ nebo Clappova. Kdoulí existuje po celém světě asi 700 odrůd. Jedná se o tzv. náhodné semenáčky, nikoli o záměrné křížení. Známá je Astheimer Perlquitte.
Odkud jádrové ovoce původně pochází?
Jablko pochází původně z asijského divokého jablka. Jeho původ je v Kazachstánu. Odtud se vydalo na dlouhou cestu do Evropy. Hruška původně pochází z euroasijské oblasti. V 18. a 19. století se hrušky úspěšně pěstovaly zejména ve Francii a Belgii. Kdoule pocházejí z východního Kavkazu a Zakavkazska. Později se pěstovala i v Turecku až po Afghánistán. Ve střední Evropě se vyskytuje od 9. století. Tam rostla především v teplejších vinařských oblastech. Dnes pocházejí kdoule z Asie a Evropy. Většina kdoulí se ovšem sklízí v Uzbekistánu.
Kdy je sezóna jádrového ovoce?
Doba sklizně jablek je od srpna do října, hlavní sezóna sklizně hrušek sahá od srpna do listopadu. Oba druhy ovoce jsou ovšem k dostání po celý rok. Doba sklizně kdoulí je od října do listopadu.
K čemu jej lze využít a jak ho správně skladovat?
Jádrové ovoce je možné jíst samotné nebo je možné je použít například do ovocných salátů nebo dezertů. Z jádrového ovoce je možné vyrobit šťávu, polévky, marmelády nebo želé. Při správném skladování si jádrové ovoce může zachovat svou kvalitu téměř beze změny po celé měsíce. Především jablka je možné skladovat velice dlouho a jsou tak k dispozici po celý rok. Existují čtyři různé úrovně skladování jádrového ovoce:
přirozené skladování znamená skladování na čerstvém vzduchu, což může být chladný zemní sklep s vysokou vlhkostí. Chladírnu vytváří chladicí zařízení, které dokáže udržovat určitou konstantní teplotu podle odrůdy jádrového ovoce. Proces zrání se tím zastaví a zpomalí. Chladírna navíc potřebuje zařízení na zvlhčování vzduchu, aby se zabránilo vysychání jádrového ovoce. Při skladování v řízené atmosféře (CA) se na konstantní hodnotě udržuje nejen teplota a vlhkost, ale také obsah kyslíku a oxidu uhličitého. Také tento druh skladování má za cíl zpomalení procesu zrání. Při skladování s velmi nízkým obsahem kyslíku (ULO) se extrémně snižuje obsah kyslíku ve vzduchu a dosahuje pouze minimální hodnoty nezbytné pro dozrávání. Proces zrání se tím extrémně zpomalí.
Co jádrové ovoce obsahuje
Hrušky jsou zdrojem mnoha důležitých vitamínů a minerálních látek. Za zmínku stojí železo, draslík, měď, hořčík, fosfáty, jód a zinek. Kdoule jsou bohaté na vlákninu a obsahují mnoho důležitých vitaminů a minerálů jako je železo, zinek, draslík a sodík. Mišpule obsahují mnoho vitamínů a minerálních látek, zejména draslík. Mišpule také ve velké míře obsahuje vlákninu jako je pektin.