3D tisk jídla

3D tisk jídla je zajímavý nejen proto, že dokáže napodobit textury a struktury. Také z hlediska udržitelnosti je 3D tisk technologií nepříliš vzdálené budoucnosti, kterou je z hlediska úspory zdrojů třeba brát vážně. Možná bude za pár desítek let na trhu první model pro domácnosti, který se postará o zpracování jídla, které by jinak skončilo v koši. Dozvíte se, jaký potenciál mají tyto speciální tiskárny v našem životě.

První 3D tiskárny byly vyvinuty v 80. letech. Od té doby se toho stalo opravdu hodně: 3D tiskárny se už řadu let používají v oblasti zdravotnické techniky, například k výrobě individuálně upravených implantátů nebo protéz. Při 3D tisku se trojrozměrný předmět utváří a vytvrzuje na základě počítačového modelu nebo 3D skenu vrstvu po vrstvě, plátek po plátku. Materiálem mohou být plasty nebo umělé pryskyřice, nebo třeba kov a keramika. Vše, co je možné uvést do ohebného stavu a v dílčích krocích nebo na závěr opět zpevnit. Předměty je možné vytisknout dokonce i včetně funkčních pantů a podobně, například šroubek s maticí nebo funkční nůžky. 

Některé domácnosti už dnes mají 3D tiskárnu jako technickou hračku také. Tyto menší modely, které stojí řádově kolem deseti tisíc korun, zvládnou vytisknout hračku nebo malé dekorační předměty. Milovníky techniky je třeba upozornit na to, že na rozdíl od zařízení pro průmyslové a komerční využití nejsou všechny tiskárny pro domácí použití kompatibilní s 3D skenery. Domácí přístroje většinou nezvládnou ani rendering, tedy přenos 3D modelů do 2D zobrazení. Místo toho je možné 3D modely jednoduše stáhnout jako předlohy pro tisk z internetu.  

Jak funguje 3D tiskárna jídla? Tisk probíhá podobně jako u nejedlých materiálů. Místo plastů se do formy vkládá roztavená čokoláda nebo vařené potraviny zpracované na pyré. Tisk jídla není jen hudbou budoucnosti, protože jídlo z tiskárny se již v různých odvětvích používá. Jeden start-up, který již prodává 3D tiskárny jídla pro domácnosti, se původně zabýval tím, že se snažil najít atraktivnější formy jídla pro lidi s trávicími obtížemi, než je pyré: z hrachové kaše se stal měkký hrášek, z mrkvové kaše měkká mrkev. I když mají tyto potraviny jinou texturu, přesto napodobují původní formu jídla. Takováto jídla z 3D tiskárny by jednoho dne měla být podávána například v domech s pečovatelskou službou. V praxi je však tato technologie od plošného rozšíření ještě velmi daleko, protože tento postup ještě není dostatečně rychlý. Výroba umělé brokolice trvá několik hodin. Na rozdíl od polev, které po roztátí samy opět ztuhnou, získá potravinová kaše tuhou konzistenci jen po přidání želírujících látek a dalších zahušťovadel.

Další oblastí použití s velkým potenciálem je zdravá výživa. Jedná se zejména o náhražkové produkty pro ty, kteří nejedí maso, ale nechtějí se vzdát jeho konzistence a struktury. Veganské nebo vegetariánské náhražky masa nebo salámu mají na počátku výroby většinou kašovitou konzistenci. Pro zpracování na tiskárně jídla tak mají ideální předpoklady. Jeden izraelský start-up vyrábí zvláštní formu veganských alternativ masa z 3D tiskárny. Přísady nejsou ničím mimořádné – pracuje se mimo jiné s rostlinnými bílkovinami, vodou a tukem. Ale proces výroby je zajímavý. Používají tisk, kterým napodobují realistickou strukturu vláken, aby při jídle maso nepřipomínala jen chuť, ale i textura produktu. Tímto způsobem se dají napodobit různé druhy masa, jako je jehněčí nebo hovězí. Takto 3D vytištěné steaky, kebaby a filety se už dostaly na jídelní lístek některých veganských restaurací v evropských velkoměstech.

Bude mít v budoucnu každá domácnost v kuchyni 3D tiskárnu jídla? Stále ještě je to hudba budoucnosti. Díky specifickým vlastnostem ingrediencí je nyní možné snadno vytisknout spoustu sladkých potravin. Firmy vyrábějící sladkosti mohou 3D tisk využít například pro detaily, jako jsou nápisy nebo ozdoby z čokolády. Dobře se dá zpracovávat také marcipán. Kreativitě se při tom meze nekladou: jedna americká firma například vyvinula „PancakeBot“. Tato zvláštní tiskárna jídla má trysku, která dokáže z palačinkového těsta vykouzlit motivy, jako je Eiffelova věž. Pro soukromé využití se už vyrábí přístroje, jako jsou „cukrové a čokoládové tiskárny“, které dokážou produkovat sladké potravinářské hmoty, jako je cukr, čokoláda, marcipán a fondán, ale i těstoviny.

Jak vidíte, jídlo z 3D tiskárny není jen zajímavá hračka nebo módní výstřelek. Tato nová technologie již nyní nabízí užitečné možností využití a zdá se, že její potenciál ještě zdaleka není vyčerpán. Jeden mladý tým z Nizozemska se například zabývá udržitelným zhodnocením potravinářského odpadu a narazil přitom již na možnosti 3D tisku. Tento start-up využívá produkty, jako je přezrálé ovoce a otlačená zelenina, ale i starý chléb. Tyto potraviny se nejprve rozdrtí na prášek a zpracují na pastu, která se může použít při vaření nových jídel. Následně tiskárna jídla vytvoří produkt podle počítačového návrhu. Daří se tak nejen zabraňovat plýtvání potravinami, ale vznikají i atraktivní tvary, které by pomocí tradiční nebo třeba molekulární kuchyně nikdy nebylo možné vytvořit.