Hot dog: americká klasika

Hot dog je mnohem více než obyčejný párek v rohlíku. Díky velkému množství přísad a toppingů a způsobu přípravy je opravdovým kulinářským zážitkem. Ve Spojených státech existuje celá řada regionálních variant, jako je třeba newyorský styl s kyselým zelím a cibulí nebo chicagský styl s rajčaty, okurkami a paprikou. Známý je i dánský hot dog, kde je párek delší než rohlík. Také v Německu je hot dog (v překladu horký pes) velmi oblíbený.

Hot dog má kořeny ve Spojených státech, ale jeho historie se začíná psát v Německu. Němečtí přistěhovalci přinesli v 19. století tradici párků do Ameriky. Pojem „hot dog“ údajně poprvé použil v roce 1901 jeden karikaturista, který dlouhý, tenký párek v rohlíku pojmenoval „jezevčík“. Název se ujal a rychle se stal populárním.

Hot dogy se dají připravit na řadu různých způsobů. Můžete je grilovat, ale i vařit nebo smažit. Aby hot dog chutnal opravdu dobře, měla by být brioška čerstvá a měkká. Obsah a toppingy se mohou lišit podle chuti – od klasických přísad, jako je hořčice a kečup, po netradiční kreace s avokádem, jalapeños, nebo dokonce makaróny se sýrem. A s celou řadou dalších ingrediencí, jako je remuláda, chili, nakládané okurky nebo sýr, se chuti opravdu žádné meze nekladou.

Párky byste měli uchovávat v chladničce a spotřebovat během několika málo dní. Briošky zůstanou nejdéle čerstvé ve vzduchotěsném obalu nebo v chlebníku. Otevřené balení byste měli dobře uzavřít a skladovat také v lednici.

Klasický hot dog se skládá z briošky a párku, který se zpravidla vyrábí z vepřového nebo hovězího masa. Výživové hodnoty se mohou lišit podle druhu párku a použitých toppingů. Hot dog je kromě toho dobrým zdrojem bílkovin.