Kaviár: ruská delikatesa

Kaviár v tradičním slova smyslu jsou jikry různých druhů jeseterů. Jikry se po odběru očistí a poté nasolí. Tak jsou připravené ke konzumaci. Přísně vzato se kaviárem mohou nazývat pouze jikry jeseterů. Jikry jiných druhů ryb se nazývají například německý kaviár, lososový kaviár nebo pstruhový kaviár vždy podle druhu ryby, z níž pocházejí. Tyto varianty se nazývají náhražky kaviáru.

Přirozeným životním prostředím jesetera je nejen Černé moře, ale také Severní ledový oceán a Kaspické moře. V těchto vodách však byla jeho populace v důsledku nadměrného rybolovu značně zredukována. V minulosti se jeseteři museli pro získání kaviáru zabít – to se dnes již nedělá. Kaviár vyráběný touto metodou pochází obvykle z farem v Číně, Saúdské Arábii nebo Izraeli a vyrábí se celoročně.

Ve vlasti této luxusní pochoutky, Rusku, se kaviár podle staré tradice podává ve skleněné nádobě, která se umístí na led. K černému zlatu se zpravidla podává také crème fraîche nebo bliny, malé tenké lívance z pohanky. Ke kaviáru se také může podávat bílý chléb s máslem nebo bramborové placky.

Na co je třeba při konzumaci pamatovat

Jikry lze buď přidat na lívance buď plastovou nebo perleťovou lžičkou, nebo je jíst bez příloh z perleťové lžičky. Kovové lžíce se však ke konzumaci kaviáru nepoužívají, protože by mohlo dojít ke zkreslení chuti. Ke kaviáru se tradičně pije vodka, suché bílé víno nebo dokonce šampaňské. Tyto nápoje podtrhují výjimečnou chuť rybích jiker. Neotevřený kaviár vydrží v chladničce šest týdnů. Po otevření by se měl kaviár spotřebovat do tří dnů.

Kaviár je bohatý na omega-3 mastné kyseliny a navíc má vysoký obsah bílkovin. Mastné kyseliny zabraňují vysokému krevnímu tlaku a chrání před srdečními chorobami a mají také protizánětlivý účinek. Nadměrná konzumace se ovšem nedoporučuje, protože kaviár má vysoký obsah cholesterolu.