Kaiserka: klasika mezi houskami

Pro kaiserky je charakteristická horní část v podobě hvězdy, která vzniká speciálním razítkem nebo ručním nakrojením těsta před pečením. Mají dozlatova vypečenou, křupavou kůrku a měkkou, nadýchanou střídu. Tyto houstičky mají velmi všestranné využití a můžete si je vychutnat nasladko i naslano. Obzvlášť oblíbené jsou v Německu a Rakousku.

Původem pochází kaiserka z Rakouska, kde se pekla již v 18. století. Název „kaiserka“ údajně odkazuje na císaře Františka Josefa I., který byl prý velkým milovníkem tohoto pečiva. Z Rakouska se houstička rozšířila do mnoha dalších zemí a stala se oblíbeným snídaňovým pečivem v Evropě i mimo ni.

Kaiserka má velmi všestranné využití a dá se použít na celou řadu způsobů. Skvěle se hodí jako základ pro obložené chlebíčky, jako příloha k polévkám nebo salátům nebo se dá jíst jen tak samotná s trochou másla a marmelády. Aby kaiserka vydržela čerstvá, měli byste ji uchovávat při pokojové teplotě ve vzduchotěsné nádobě. Můžete ji také zmrazit a v případě potřeby ohřát v troubě, aby byla znovu křupavá.

Hlavními přísadami v kaiserce je mouka (ideálně z pšenice), kvasnice, voda, mléko a sůl. Velmi oblíbený je i mák nebo sezam. Těsto se prohněte, nechá se vzejít a tvarují se z něj housky, které se před pečením orazítkují speciálním razítkem nebo naříznou nožem, aby získaly svůj typický tvar. Housky jsou bohaté na sacharidy, a díky tomu jsou výživnou volbou pro snídani nebo svačinu.