Pšenice: důležitá chlebovina

Pšenice dorůstá výšky asi půl až jeden metr a patří k jednoletým lipnicovitým rostlinám. Stébla pšenice mají zaoblený tvar a barva zrna připomíná tmavě zelenou. 70 procent pšenice tvoří škrob a 10 až 14 procent bílkoviny. Má jemnou chuť. Při pěstování se rozlišuje pšenice tvrdá a měkká. Celkem je známo více než 1 000 druhů pšenice.

Pšenice je jednou z nejstarších plodin, které lidé pěstovali. Pšenice původně pochází z Přední Asie. Jejími předchůdci jsou pšenice dvouzrnka a jednozrnka. Křížení různých druhů divokých trav s pšenicí dvouzrnkou přineslo dnes známý druh pšenice.

Pšenice se vyskytuje v mnoha potravinách. Používá se ale především k pečení a k výrobě chleba. Přitom se měkká a tvrdá pšenice zpracovávají odlišně. Těstoviny jako nudle se kvůli vysokému podílu lepku vyrábějí z tvrdé pšenice. Mouka na koláče a sušenky a na chleba a pečivo se naopak vyrábí z měkké pšenice. Pšenice kromě toho obsahuje škrob a je tak zastoupena v mnoha potravinách.

Jak se pšenice skladuje

Při skladování pšenice je především důležitá správná vlhkost vzduchu. Ta měla činit asi 65 procent. Vlhkost zrna by se měla pohybovat kolem 14 procent. Teplota kolem 15 stupňů Celsia zajišťuje dobrou rovnováhu vlhkosti. Pro skladování pšenice po dobu dvaceti let je třeba skladovací prostor s vlhkostí nižší než 12 procent. Obilí musí být dobře chráněno před vlhkostí a teplem, aby byla zachována klíčivost zrna.

Pšenice obsahuje mnoho zdravých vitaminů a cenné živiny. Jsou v ní obsaženy také vláknina a minerály, které mají chránit před žlučovými kameny a kardiovaskulárními onemocněními.