Máslo ze smetany: kuchyňská klasika

Počátek výroby je u másla ze sladké a ze zakysané smetany stejný. Dříve se pouze odebírala smetana, která se u nehomogenizovaného mléka po několika dnech sama usadí a z této smetany se vyrábělo máslo. V dnešní průmyslové výroby másla ze sladké a ze zakysané smetany již tento postup nestačí. Zde se mléko dává co centrifugy a přitom se téměř úplně zbaví tuku. Vzniká odtučněné mléko a smetana. Smetana se zahřeje na teplotu mezi 90 a 110 stupni Celsia, aby se zahubily škodlivé mikroorganismy. Tento proces se nazývá pasterizace. Poté musí zrát. Při tomto procesu vzniká podmáslí a máslo. 

Kdy poprvé bylo máslo vyrobeno, není známo. Lze ovšem vycházet z toho, že vynález másla šel ruku v ruce s počátky chovu dobytka. Jisté ovšem je, že Řekové a Římané znali máslo již ve starověku. Používali ho ovšem k lékařským účelům a ne jako pomazánku na chleba nebo přísadu do vaření, protože u nich byl mnohem rozšířenější olivový olej. Bylo však prokázáno, že s máslem se obchodovalo již ve středověku. Máslo se převáželo ve velkých sudech nebo hrncích.

Při použití másla ze sladké a zakysané smetany v kuchyni je třeba dbát na to, že máslo ze zakysané smetany má spíše výraznou chuť. Máslo ze sladké smetany chutná jemněji. S oblibou se používá k vaření. Ohledně uchovávání se máslo ze sladké a zakysané smetany neliší. Oboje zůstane dlouho čerstvé, pokud se uchovává v chladu, nejlépe v chladničce, a v temnu. Otevřené tam vydrží dva týdny. Aby byla zajištěna dobrá roztíratelnost, měly by se oba druhy máslo vyjmout z chladničky chvíli před konzumací.

Máslo se vedle nasycených mastných kyselin s krátkým řetězcem skládá také k mastných kyselin se středním řetězcem. Vzájemný poměr mastných kyselin nemá negativní vliv na poměr mezi HDL cholesterolem a LDL cholesterolem. Konzumace másla nezvyšuje riziko srdečního infarktu, mrtvice ani cukrovky. V másle jsou obsaženy vitaminy K2, D a E. Kromě toho minerály, jód, selen a vápník.