Máslo: na vaření i pečení

Máslo nemusí být nutně vyrobené z kravského mléka – lze je vyrobit také z mléka jiných savců, jako například z mléka ovčího a kozího. Dále se často přidává sůl, aromatické látky a konzervační látky. Normálně má máslo světle žlutou až bílou barvu, která závisí na krmivu zvířete dávajícího mléko. Pojem máslo zahrnuje různé druhy, například: 

• máslo se smetanovým zákysem
• máslo z čerstvé smetany
• mírně okyselené máslo
• slané máslo

Patří sem i máselné tuky se sníženým obsahem tuku, jako je tříčtvrteční máslo nebo polotučné máslo. Vedle různých druhů máslo jsou k dostání také máselné výrobky, jako přepuštěné máslo, frakcionovaný máselný tuk a máslové směsi (např. bylinkové máslo).

Není přesně známo, kdy a kde bylo máslo objeveno. Lze ovšem vycházet z toho, že vynález másla šel ruku v ruce s počátky chovu dobytka. Jisté ovšem je, že Řekové a Římané znali máslo již ve starověku. Protože však u nich byl rozšířenější olivový olej, používali máslo k léčebným účelům, nikoli jako pomazánku na chléb nebo přísadu na vaření. Bylo však prokázáno, že s máslem se obchodovalo již ve středověku. Máslo se převáželo ve velkých sudech nebo hrncích.

Nejjednodušší použití másla je jako obloha na chléb. Přitom je máslo mnohem všestrannější. Je součástí pečení, základní přísadou omáček a s oblibou používaným přídavkem do pokrmů. Trocha másla v zelenině jí dodá obzvlášť jemnou a křehkou chuť. Máslo by se mělo skladovat v chladničce, kde vydrží po otevření čtrnáct dní.

Kromě nasycených mastných kyselin s krátkým řetězcem obsahuje máslo také mastné kyseliny se středně dlouhým řetězcem. Jejich vzájemný poměr nemá negativní vliv na poměr mezi HDL cholesterolem a LDL cholesterolem. V másle se nacházejí vitaminy K2, A, D a E a minerály jód, selen a vápník.