Artyčok: jedlý květ

Jedlé jsou dužnaté spodní části jednotlivých listů artyčoku. Jejich chuť je jemně bylinková nebo také mírně hořká. Není to pro každého, ale se správným dipem stojí za vyzkoušení. K nejznámějším velkým odrůdám artyčoku patří Camus de Bretagne, Romanesco a Catanese.

U mladých artyčoků jsou především oblíbené odrůdy Violetto, Violetto di Toscana a Tudela. Artyčoky díky svým složkám povzbuzují chuť k jídlu, podporují trávení a snižují hladinu cholesterolu. Hořká látka cynarin obsažená v artyčoku stimuluje metabolismus a má pozitivní vliv na žaludek, játra a žlučník. Díky obsaženým flavonoidům mají artyčoky navíc také dietetický účinek. 

Dosud se nepodařilo zjistit, odkud artyčok původně pochází. Mnozí botanikové vycházejí z toho, že jeho vlast musí být buď v Arábii, v Íránu nebo v oblasti Středozemního moře. Divoká forma artyčoku však byla pravděpodobně mnohem menší než dnes pěstované exempláře. Vzhledem k tomu, že rostlina bývala v mnoha oblastech kvůli svému vzhledu považována za jedovatou, dlouho se pěstovala pouze pro své krásné fialové květy jako okrasná rostlina. Teprve po objevení jeho skvělé chuti se artyčoku podařilo dobýt kuchyně celého světa. Nyní se artyčoky pěstují v teplém podnebí po celém světě. V Evropě je pěstování velmi rozšířené v zemích jako je Španělsko, Itálie nebo Francie. Dalšími známými pěstitelskými oblastmi mimo Evropu jsou vedle Turecka také Egypt, Maroko, Alžírsko a Izrael. 

V gurmánské kuchyni jsou jako delikatesa ceněna zejména ještě neotevřená poupata. Jakmile se květy otevřou, jsou artyčoky velmi vláknité, a proto již nejsou jedlé. Ze vzrostlých artyčoků se zpravidla používá pouze máslově jemná a měkká spodní část nebo srdíčko.

Z mladých artyčoků se může jíst celý květ včetně stonku a trávy. Artyčoky, které se vaří vcelku, se mohou jíst i s dužinou přichycenou k listům. Ta má mírně nahořklou chuť, zatímco srdíčka mají velmi jemné aroma.

Jak poznáte čerstvé artyčoky

Při nákupu artyčoků se vždy ujistěte, že jsou na dotek plné a nemají hnědá nebo suchá místa. Také černé skvrny na stonku jsou špatným znamením a ukazují na starší exempláře. 

Artyčoky se doporučují nejen pro svou chuť, ale také ze zdravotního hlediska. Obsahují hodně vitamínu A, B a E a také vápník, železo a hořčík. Konzumace jednoho artyčoku může částečně pokrýt již desetinásobek denní potřeby mnoha z těchto látek.