Jaké druhy zeleniny existují?

Zelenina je výborná nejen chuťově, ale i pro naše zdraví! Ať už si ji dáme jako přílohu, nebo jako hlavní chod, je zelenina skvělým doplňkem každého jídla. Dá se připravit na mnoho různých způsobů, ať už jako salát, součást polévek nebo jídel z jednoho hrnce, nebo jako příloha k rybám a masu. Je bohatá na vitamíny, minerály a antioxidanty, které mohou snižovat riziko onemocnění a zlepšovat celkový zdravotní stav.

Zelenina je souhrnný pojem označující rostliny nebo části rostlin, které jíme. Obecně platí, že zelenina zahrnuje části bylin, keřů nebo stromů, které zpravidla nejsou sladké a mohou být použity jako potravina. Patří sem například listy, kořeny, stonky, hlízy, plody nebo květy. Zelenina je důležitou součástí vyvážené stravy, protože je bohatá na živiny, jako jsou vitamíny, minerály a vláknina. Zeleninu můžeme jíst částečně syrovou, vařenou nebo konzervovanou a často se používá jako příloha k hlavním jídlům nebo jako hlavní součást salátů, polévek a jídel z jednoho hrnce.

Jaký je rozdíl mezi zeleninou a ovocem?

Jak ovoce, tak zelenina jsou rostlinné produkty, mezi nimiž je ale několik rozdílů. Ovoce je zralý plod kvetoucích rostlin obsahující semena, zatímco zelenina pochází z jiných částí rostlin, jako jsou listy, kořeny a stonky. Kromě toho je ovoce zpravidla sladké nebo kyselé, zatímco zelenina má spíše slanou nebo neutrální chuť. Ovoce a zelenina se liší i svým složením a obsaženými živinami. Ovoce je často bohaté na vitamín C a antioxidanty, zatímco zelenina často obsahuje více vlákniny a minerálů, jako je železo, vápník, vitamíny A a K.

Zelenina zahrnuje všechny užitkové rostliny, které jsou vhodné ke konzumaci i k výrobě krmiva pro zvířata. Kořeny, hlízy, stonky a listy se obvykle získávají z jednoletých, dvouletých nebo víceletých rostlin a vaří se, dusí, suší, smaží, grilují nebo nakládají. Mnohé druhy zeleniny jsou vhodné i za syrova a lze je konzumovat bez speciální úpravy. Pod pojem „zelenina“ patří také hrách, čočka a obilná zrna, což jsou semena rostlin zeleniny.

Přehled druhů zeleniny

Existuje ohromné množství druhů zeleniny, které se pěstují a konzumují na celém světě. Máme pro vás přehled těch nejznámějších a nejoblíbenějších druhů zeleniny:

• Listová zelenina: Do této kategorie patří druhy, jako je špenát, salát, kadeřávek a mangold. Jsou bohaté na vlákninu, vitamíny a minerály a skvěle se hodí jako základ salátů nebo jako přísada do polévek a jídel z jednoho hrnce.
• Kořenová zelenina: Do této kategorie spadá karotka, řepa, pastinák a celer. Tato zelenina je bohatá na antioxidanty a vlákninu a dá se konzumovat syrová i vařená. Často se podává jako příloha k masovým jídlům nebo jako hlavní součást jídel z jednoho hrnce a nákypů.
• Košťálová zelenina: Tato kategorie zahrnuje druhy, jako je brokolice, květák, růžičková kapusta a kedlubna. Jsou bohaté na vitamíny a minerály a mohou se dusit, péct nebo grilovat. Skvěle se hodí jako příloha nebo jako hlavní součást polévek, nákypů a salátů.
• Cibulová a česneková zelenina: Patří sem druhy, jako je cibule, česnek a šalotka. Propůjčují jídlům chuť a aroma, a kromě toho se vyznačují antibakteriálními a antivirovými účinky. Často se používají jako přísada do omáček, polévek a jídel z jednoho hrnce.
• Plodová zelenina: Do této kategorie spadají druhy, jako jsou rajčata, okurky, paprika a lilky. Jsou bohaté na vitamíny a antioxidanty a často se konzumují syrové nebo vařené. Hodí se jako přísada do salátů, jako příloha k masovým jídlům nebo jako hlavní součást jídel, jako je ratatouille.
• Luštěniny: Patří sem například fazole, hrách a čočka. Jsou bohaté na bílkoviny, vlákninu a minerály a skvěle se hodí jako rostlinný zdroj bílkovin. Často se používají jako přísada do polévek, jídel z jednoho hrnce a nákypů.

Zeleninu můžeme klasifikovat různými způsoby, v závislosti na různých kritériích a účelech použití. Objasníme vám dva nejvýznamnější rozdíly.

Dělení zeleniny podle doby sklizně

Jednotlivé druhy a odrůdy zeleniny můžeme sklízet v různých ročních obdobích. Každý druh zeleniny má určitou dobu sklizně, která závisí na odrůdě a regionu, kde se pěstuje. Typická doba sklizně různých druhů zeleniny je následující:

• Jaro: Chřest, rebarbora, hrách, špenát, ředkvičky, ředkev, jarní cibulka, brokolice, kedlubna
• Léto Rajčata, paprika, lilky, cuketa, okurky, kukuřice, fazole, listové saláty, kedlubna, karotka, cibule, česnek
• Podzim: Dýně, brambory, celer, pastinák, černý kořen, pórek, kadeřávek, růžičková kapusta, fenykl, červená řepa, čínské zelí
• Zima: Kořenová zelenina, jako je mrkev, petržel, tuřín a brukev, zelí, špenát, pórek, celer, červená řepa, černý kořen

Rozdíl mezi zeleninou s hrubou a jemnou strukturou

Kromě dělení na jarní, letní, podzimní a zimní zeleninu lze rozlišovat také zeleninu s hrubou či jemnou strukturou vláken. Zatímco zelenina s hrubou strukturou má velmi pevnou strukturu buněčných stěn, má jemná zelenina jen velmi jemnou strukturu buněčných stěn. Mezi zeleninu s hrubou strukturou patří hlávkové zelí, kapusta, mrkev, celer, fazole a většina druhů zimní zeleniny. Na druhé straně jsou oblíbenými zástupci zeleniny s jemnou strukturou mimo jiné rajčata, špenát, ale i černý kořen a chřest. Z hlediska chuti má zelenina velmi rozmanité spektrum různých chutí. Zatímco například křen má poměrně ostrou a pikantní chuť, mají hlávkové saláty neutrálnější chuť a rajčata jsou poměrně sladká.

Již první osadníci se snažili aktivně pěstovat rostliny, které se dříve sbíraly pouze jako divoká zelenina. Přibližně v této době byly vyvinuty první kultivační metody pro aktivní pěstování různých druhů zeleniny. Pěstování zeleniny zpočátku sloužilo jako podpora k lovu, jehož výtěžek již nedokázal držet krok s rychle rostoucím počtem obyvatel v jednotlivých osadách. Ve starověku naopak vzniklo první příměstské pěstování zeleniny. Okrasné zahrady zde sloužily především k produkci potravin, ale také jako místo pro rekreaci. Teprve ve středověku se ve velké části Evropy prosadilo pěstování zeleniny zemědělci, které značně převyšovalo jejich vlastní potřeby. Zpočátku se pěstovala trvanlivá zelenina jako hrách nebo fazole a různé druhy zelí.

Jednotlivé druhy zeleniny mají různou dobu sklizně, takže je celoročně k dispozici bohatá nabídka zeleniny. Mnohé druhy lze také dobře skladovat, takže jsou k dispozici po celou dobu sklizně.

Zelenina patří k nejzdravějším potravinám a nabízí lidskému organismu spoustu cenných životně důležitých a minerálních látek i sekundárních rostlinných látek. Ty zabraňují možným onemocněním tím, že posilují imunitní systém organismu. Kromě toho podporují četné metabolické aktivity v těle a mají také zásaditý účinek, což je zvláště prospěšné v případě vysoké konzumace masa. Proto se doporučuje pravidelná konzumace různých druhů zeleniny. Je však třeba věnovat pozornost případným alergiím nebo potravinovým intolerancím.

Více o složkách zeleniny

Zelenina je považována za vysloveně nízkokalorickou potravinu, která je však zároveň bohatá na živiny. Ve 100 gramech zeleniny je obvykle 20 až 80 kalorií. Z hlediska makroživin obsahuje zelenina všechny tři kategorie: bílkoviny, sacharidy a tuky (zejména nenasycené mastné kyseliny).

Zralá zelenina obsahuje v průměru asi 1 až 5 gramů bílkovin na 100 gramů, asi 2 až 15 gramů sacharidů na 100 gramů (včetně velkého množství vlákniny) a až 20 gramů tuků na 100 gramů produktu. Čerstvá zelenina je také vynikajícím zdrojem různých minerálních látek, jako je draslík, sodík, vápník, železo, fosfor a hořčík. Zralá zelenina navíc obsahuje řadu životně důležitých látek – například vitamíny A, B6, B12 a C, D a E.

Kolik zeleniny bychom měli denně sníst?

Německá společnost pro výživu doporučuje denně zkonzumovat přibližně 400 gramů zeleniny (asi tři porce). Jedna porce odpovídá jedné dlani.

Může se stát, že sníme zeleniny příliš mnoho?

Doporučení DGE (Německé společnosti pro výživu) odpovídá doporučenému minimálnímu množství. Není tedy nic proti ničemu jíst více zeleniny, než je doporučené množství. Vařená zelenina je však mnohem lépe stravitelná než zelenina syrová. Při konzumaci příliš velkého množství syrové zeleniny se může stát, že dojde k přetížení zažívacího traktu vlákninou. To může vést k nadýmání, křečím a zácpám.

Čerstvá, nebo mražená zelenina: co je lepší?

Mražená zelenina obsahuje většinou více vitamínů a minerálů, protože byla šokově zmrazena přímo po sklizni, takže přišla jen o velmi málo živin nebo nepřišla o žádné živiny. Čím více času od sklizně uplyne, tím méně vitamínů si čerstvá zelenina zachová.

Na co byste si měli při nákupu a skladování zeleniny dávat pozor, se dozvíte zde.

Jak se pozná čerstvá zelenina?

Čerstvou zeleninu poznáme snadno. Měla by mít výraznou a zářivou barvu a neměla by na ní být hnědá ani tmavá místa. Měla by mít aromatickou vůni a její slupka by se neměla poddávat lehkému tlaku.

Jak zeleninu správně skladovat?

Správné skladování se může u jednotlivých druhů zeleniny lišit. V zásadě byste měli zeleninu vyjmout z plastového obalu, omýt a co nejrychleji zkonzumovat. Než ji použijete na vaření, můžete ji skladovat v přihrádce na zeleninu v lednici. Před uložením do lednice odstraňte nať, protože zelenině odebírá vodu. Doba skladování se u jednotlivých druhů zeleniny liší a může se pohybovat od dvou dnů do jednoho týdne.

Tip: Zeleninu, jako je paprika, lilky a cukety, byste měli raději skladovat mimo lednici, protože nemá ráda chlad a díky své silné slupce je dobře chráněna proti choroboplodným zárodkům. Rajčata byste kromě toho měli skladovat odděleně, protože dále dozrávají, čímž dochází k uvolňování plynu etylenu, který urychluje proces zrání u některých druhů zeleniny.

Jaká je trvanlivost zeleniny?

Většina druhů zeleniny nemá v čerstvém stavu dlouhou trvanlivost. Proto byste ji měli rychle zpracovat. Výjimku představuje třeba česnek, mrkev, zelí a cibule. Ty můžete uchovávat několik týdnů. V lednici vydrží zelenina v průměru dva až pět dnů.

Dá se zelenina zamrazit?

Spoustu druhů zeleniny můžete bez obav zamrazit, pokud ji budete nejprve blanšírovat. Blanšírování usmrtí případné choroboplodné zárodky a deaktivuje buněčné enzymy. V mrazáku pak zelenina vydrží šest až dvanáct měsíců. Podrobně vám popíšeme postup, jak můžete zeleninu nejlépe zamrazit!

1. Zeleninu nejprve omyjte, očistěte a případně oloupejte a odstraňte jádra.
2. Zeleninu nakrájejte na kousky velikosti soust.
3. Pak můžete zeleninu předvařit po dobu tří až pěti minut ve vroucí vodě, následně šokově zchladit v ledové vodě a nechat důkladně odkapat.
4. Následně můžete syrovou nebo předvařenou zeleninou naplnit mrazicí nádoby, mrazicí sáčky nebo zavařovací sklenice, pokud možno je vzduchotěsně uzavřít a zamrazit.

Pozor: Vodnaté druhy zeleniny, jako jsou okurky, rajčata, cibule a listové saláty, mráz nesnesou a po rozmrazení budou rozbředlé.