Štikozubec: ryba s bílým masem

Štikozubec může dosáhnout délky 1,30 metru a váží asi deset kilogramů. Má protáhlé, štíhlé, šedo-stříbřité tělo se špičatou hlavou, velkým ústním otvorem a silnými zuby. Řitní a druhá hřbetní ploutev jsou dlouhé, první hřbetní ploutev je krátká. Charakteristická je černá barva jazyka, žaber a ústní dutiny. Ryba nemá vousky jako její příbuzní z čeledi treskovitých. Štikozubci jsou dravé atlantské ryby, velmi podobné sladkovodním štikám. Velice bílé maso štikozubce je jemné a má jemnou „mořskou“ chuť.

Štikozubec žije v rozsáhlých oblastech Atlantiku. Kromě toho se vyskytuje v Severním a Středozemním moři. Hejna ryb žijí jak na otevřeném moři, tak v blízkosti pobřeží. Existuje mnoho různých druhů štikozubců, každý z nich patří buď na severní nebo jižní polokouli. Zvláštností je, že nikdy nemigrují přes rovník.

Štikozubec je oblíbený zejména ve středomořských zemích, jako je Itálie a Španělsko, kde často končí na pánvi. Také milovníci surimi si štikozubce cení, protože ten se díky své vysoké kvalitě stále častěji zpracovává na japonskou pochoutku. Čerstvého štikozubce lze uchovávat v chladu jen několik dní, při delším skladování by se měl zmrazit.

Maso štikozubce má málo tuku a kalorií. Obsahuje hodně vitaminu B1 a B2 a také vápníku a fosforu, což je důležité pro kosti a zdraví zubů. Také vysoký obsah jódu je vhodný pro prevenci příznaků nedostatku jódu.