Zelená špalda: základ vegetariánských pokrmů

Špalda určená pro zelenou špaldu se sklízí polozralá již v červenci a poté se suší. Tento proces sušení probíhá podle starobylé tradice pomocí sušicí pánve umístěné nad ohněm z bukového dřeva.

Zrno tak získá svou charakteristickou chuť a zároveň se konzervuje. V současné době se k sušení používají také moderní horkovzdušné systémy. Po usušení se podle barvy zeleného zrna pozná kvalita. Olivově zelená barva znamená vysokou kvalitu, nahnědlá barva nižší kvalitu. Před dalším zpracováním zeleného zrna je třeba odstranit plevy pomocí loupacího stroje nebo vyluštěním (mletím). Pleva je obal zrna.

Zelená špalda se již před mnoha stoletími vyráběla v jižním Německu. První listinná zmínka je doložena v roce 1660 v klášteře Amorbach. „Heimat des Grünkerns“ (Domov zelené špaldy) a „Fränkischer Grünkern“ (Francká zelená špalda) jsou od roku 2015 chráněná označení původu. Zelené špaldě se také říká „Bádenská rýže“.

Zelená špalda se používá ve formě krup nebo krupice, také jako vločky zelené špaldy nebo také mouka. Lze ji použít jako vložku do polévky nebo na knedlíčky. Je také základem pro mnoho vegetariánských receptů, například zeleninové karbanátky. Zelenou špaldu je možné zpracovat na mouku a použít ji jako základ pro recepty z mouky. Zabalená má zelená špalda dlouhou trvanlivost. Skladovat by se měla v chladu, suchu a temnu.

Zelená špalda je kvalitní potravina a je bohatá na vitaminy a minerály.