Rýže: mnohostranná příloha

Rýže obsahuje důležité minerály, stopové prvky a vitaminy, jako například různé vitaminy skupiny B, vitamin E a niacin a kyselinu pantothenovou, kromě toho má málo sodíku a hodně vápníku. Rýze je lehce stravitelná a jako celozrnná nebo divoká rýže dobře zasytí. Celozrnná rýže je podstatně bohatší na živiny.

Rýže se jako plodina pěstuje už přinejmenším 7 000 let. Zemí původu je Čína, odkud se rostlina rozšířila do dalších asijských zemí. Archeologické nálezy prokázaly pěstování rýže před cca 6 000 lety také v Indii. Nyní je rýže rozšířená po celém světě.

Rýže je mnohostranná příloha k různým pokrmům. Použití se liší podle druhu. Aromatická rýže, jako je basmati nebo thajská voňavá rýže, chutná jinak než divoká rýže, kulatozrnná rýže, rýže na sushi nebo lepkavá rýže. Je důležité vědět, že každý druh vyžaduje při přípravě jiné množství vody. Aby rýže dlouho vydržela, musí se skladovat na suchém místě. Přitahuje vlhkost, která vede ke zkažení. Kromě toho by se rýže měla skladovat na chladném a tmavém místě, nejlépe vzduchotěsně uzavřená. Takto ji lze v závislosti na druhu uchovávat až tři roky. Uvařená rýže vydrží v chladničce několik dní.

Rýže je velice dobře snášena a je proto vhodná jako redukční strava. Nesolená rýže bez přísad se úspěšně používá k odvodňování. Neloupaná rýže má stále ještě všechny vitaminy a cenné složky.