Bulvový celer: aromatická přísada

Bulvový celer je kořen miříku celeru a jedná se o potravinářskou rostlinu, kterou lidé pěstují již několik set let. Zásobní orgán, který roste pod zemí, patří do rodu řepy, ačkoli samotný celer patří do čeledi miříkovitých. 

Celer je v kuchyni znám zejména jako bulvový nebo řapíkatý celer. Obě varianty se přitom liší nejen vzhledem, ale i původem a použitím. My se nyní podrobněji podíváme na bulvový celer.

Botanická klasifikace bulvového celeru: kořen miříku celeru

Bulvový celer (Apium graveolens var. rapaceum) je známý také jako kořenový celer a patří mezi kořenovou zeleninu. Kromě toho je bulvový celer jedinou variantou zeleninového celeru, který v zemi vytváří dužnatou bulvu. I když se u bulvového celeru samozřejmě konzumuje především bulva, dá se sklízet i jeho nať, která se například používá pro ochucení polévek.

Odkud bulvový celer původně pochází?

Bulvový celer původně pochází z jižního Středomoří, zejména z Egypta. Tam dlouho platil jako oblíbený dar do hrobu. V průběhu století se bulvový celer postupně rozšířil do celého světa. Dnes se pěstuje téměř všude. Hlavní pěstitelské oblasti jsou především ve střední a východní Evropě, tedy například v Německu, Polsku a Maďarsku.

Kde se bulvový celer pěstuje?

I když rostlina celeru sama o sobě pochází ze Středomoří, pěstují se dnes různé varianty celeru především v Německu, ve Francii a v zemích Beneluxu.

Kdy je sezóna bulvového celeru?

Doba sklizně bulvového celeru je od října do března, takže se jedná o klasickou zimní zeleninu. Jelikož se tato zelenina pěstuje téměř po celém světě, je čerstvý bulvový celer k dostání téměř po celý rok. Po sklizni se dostane buď přímo do obchodu, nakládá se, nebo se zpracovává na prášek a omáčky.

Jak pěstovat bulvový celer na vlastní zahradě

Bulvový celer potřebuje pokud možno slunné stanoviště nebo stanoviště v mírném polostínu. Půda pro jeho pěstování by měla být bohatá na humus a živiny, a kromě toho by měla být rovnoměrně vlhká.

Celer se zpravidla předpěstuje, obvykle ve skleníku, a teprve později se přesadí. Do skleníku je možné ho vysadit již v březnu a ponechat ho tam šest až osm týdnů. Semínka posypte jen slabou vrstvou zeminy nebo písku. Zálivka by měla být jen mírná. Jakmile je jisté, že už nebudou žádné pozdní mrazíky a klíčky se promění v dobře zakořeněné mladé rostlinky, je možné je přesadit do záhonu. Rostlinky by měly mít v záhonu vzájemný rozestup 40 centimetrů. Kromě toho je třeba rostlinky zasadit do země jen mělce. Pokud je zasadíte příliš hluboko, mohly by se kořeny rostliny zdeformovat.

Obě varianty celeru jsou poddruhy miříku celeru. Jak jeho název prozrazuje, u bulvového celeru se konzumuje především jeho světlá, aromatická bulva. Řapíkatý celer naopak tvoří menší bulvy, ale má silné řapíky s jemnými listy. Tyto řapíky mají jemnější chuť a dají se jíst i syrové jako výborná svačinka. Když se řekne celer, máme většinou na mysli ten bulvový, ale na jeho řapíkatého příbuzného bychom neměli zapomínat.

Kalorie: 27 kcal

Sacharidy: 2,25 g

Bílkoviny: 1,55 g

Tuky: 0,33 g

Vitamín A: 0 µg

Vitamín B1: 0,04 mg

Vitamín B2: 0,07 mg

Vitamín B6: 0,2 mg

Vitamín C: 8,25 mg

Vitamín E: 0,5 mg

Vápník: 50 mg

Železo: 0,44 mg

Draslík: 414 mg

Hořčík: 14 mg

Sodík: 77 mg

Bulvový celer obsahuje celou řadu životně důležitých látek a minerálů. Patří sem mimo jiné velké množství vitamínů a vlákniny. Bulvový celer kromě toho obsahuje éterické oleje, které mají příznivé účinky na cévy a prokrvení. Díky tomu se tepny nebudou ucpávat a může poklesnout i krevní tlak. Právě tyto éterické oleje přitom zklidňují podrážděný žaludek, protože neutralizují přebytečnou žaludeční kyselinu, a kromě toho také stimulují trávení. Bulvový celer je tedy velmi zdravý, a pokud netrpíte nesnášenlivostí celeru, měl by být pravidelnou součástí vašeho jídelníčku.

Antioxidanty v bulvovém celeru

Bulvový celer je bohatý na antioxidanty. Tyto látky chrání buňky těla před škodlivými volnými radikály, jako je cigaretový kouř, UV záření nebo toxiny v životním prostředí. Kromě toho bulvový celer obsahuje apigenin, světle žlutou rostlinnou látku ze skupiny flavonoidů. Apigenin má antioxidační a protizánětlivé účinky, a chrání tak nervové buňky před stresem a stárnutím.

Bulvový celer a nadýmání

Trpíte-li na časté nadýmání, může vám bulvový celer od těchto obtíží ulevit. Jeho konzumace stimuluje střeva a dokáže vyřešit křeče nebo příliš mnoho vzduchu. Pro optimální účinky se z bulvového celeru připravuje čaj s trochou zázvoru a citrónu.

Bulvový celer má opravdu univerzální využití v polévkách, salátech a dalších receptech, a patří proto do každé kuchyně. Proto je také třeba vědět, jak ho nejlépe skladovat a na co si při jeho nákupu dát pozor. Bulvový celer je nejlepší skladovat v chladu a temnu. Bulva by se měla skladovat bez kořene a listů. Tato klasická kořenová zelenina se sklízí od října a je k dostání celou zimu.

Na co si dát pozor při nákupu bulvového celeru

Při nákupu byste si měli všímat toho, jestli je bulvový celer na dotyk pevný a suchý a nepovoluje pod tlakem prstu. Také dávejte pozor, aby na bulvě nebyla tmavě hnědá místa. Celer, který je na dotyk měkký, byste měli raději nechat ležet. Můžete na něj zkusit i poklepat. Pokud zní dutě, je už starý a uvnitř houbovitý, takže raději ruce pryč!

Jak dlouho vydrží bulvový celer v lednici?

V lednici v přihrádce na zeleninu vydrží tato kořenová zelenina až dva týdny. Nakrojená místa byste ale měli přikrýt fólií, aby bulva nevysychala. Nenakrojený vydrží celer čerstvý déle. Kromě toho by se celer neměl skladovat bezprostředně vedle ovoce, protože by se v jeho blízkosti mohl rychleji zkazit.

Dá se bulvový celer zamrazit?

Syrový bulvový celer můžete bez problémů zamrazit – v mrazáku vydrží dokonce až šest měsíců. Stačí bulvu oloupat, nakrájet na kostky nebo proužky a uložit do mrazáku v krabičce nebo jiné nádobě. Vařený celer vydrží v mrazáku jen asi tři měsíce.

Bulvový celer je klasickou součástí polévkové zeleniny pro přípravu polévek a hustých jídel z jednoho hrnce. Kromě toho se aromatický bulvový celer s oblibou používá jako koření do vydatných jídel a salátů. Lze ho jíst syrový, vařený, pečený nebo dušený.

Jak chutná bulvový celer?

Bulvový celer má aromatickou a zemitou chuť. Oproti řapíkatému celeru je jeho chuť o něco jemnější, téměř nasládlá.

Dá se bulvový celer jíst syrový?

I když je bulvový celer známý spíše jako součást polévek, dá se bez obav jíst i syrový. Malé bulvy jsou mimochodem často jemnější a méně vláknité. Chutnají skvěle nastrouhané v pikantním salátu.

Musí se bulvový celer loupat?

Než se bulvový celer stane součástí vašeho receptu, měli byste ho rozhodně oloupat. Nejprve bulvu důkladně omyjte pod tekoucí vodou a následně ostrým nožem odkrojte místo, odkud vyrůstají listy. Pak už stačí škrabkou odstranit hnědou slupku.

Příprava bulvového celeru

Když bulvový celer důkladně očistíte a oloupete, můžete ho nakrájet na požadovanou velikost. Podle konkrétního receptu to mohou být například plátky, proužky nebo kostky. U některých druhů celeru se světlá dužina po nakrájení nebo při vaření díky reakci s kyslíkem rychle zbarví dohněda. Tomu můžete jednoduše zabránit tak, že celerovou dužinu pokapete trochou citronové šťávy nebo při vaření přidáte trochu octa.

Jak bulvový celer uvařit

Bulvový celer se vaří tak, že se po oloupání a nakrájení na malé kousky jednoduše vloží do studené vody a přivede k varu. Bulvový celer by se měl uvařit tak, aby byl dovařený, ale nerozpadal se. Na uvaření celé bulvy je třeba asi 50 minut. Bulvový celer nakrájený na plátky stačí v hrnci povařit jen asi 15 minut.

Bulvový celer jako dochucovadlo?

Nejen dužina celeru se skvěle hodí pro celou řadu pikantních receptů – jako dochucovadlo se dá použít i jeho nať. Její silná chuť se bude skvěle vyjímat nejen v polévkách, ale i v omáčkách nebo marinádách. Nať stačí jen omýt, osušit, nasekat najemno a podle chuti použít k dochucení. Mladší listy mají o něco jemnější chuť než ty starší, takže nejdřív raději ochutnejte, jak intenzivně nať chutná.

Z celerové natě si můžete s trochou soli a pepře dokonce připravit vlastní bylinkovou sůl.