Mléčný pudink: klasický dezert

Výraz pudink má pravděpodobně svůj původ ve staré angličtině, kde pochází ze slova „puduc“, což znamená „bobtnat“. Popisuje proces, při kterém přidaná škrobová moučka nabobtná v mléce, čímž vznikne pudinková hmota. Mléčný pudink má měkkou, vláčnou a hustou konzistenci, po vychladnutí je tužší. Pokud jde o barvu, pudink, který je v základním stavu obvykle mléčný, se přizpůsobuje příslušným kombinacím potravin, například ovoci. Mléčný pudink je velmi sytý.

První zmínky o přípravě pudinku pocházejí z roku 1300, kdy se pudink poprvé vařil ve zvířecích žaludcích. Jako dezert je pudink známý teprve od roku 1550, kdy byl poprvé připraven z mléka a vajec. V naší kulturní oblasti se však pudink objevil až koncem 17. století. Dnes je mléčný pudink oblíbený téměř všude na světě jako hlavní jídlo, dezert i svačina.

Mléčný pudink se většinou podává jako moučník po vydatných pokrmech, ale také jako svačina. Mléčný pudink se dá jíst čerstvě uvařený, tedy teplý, ale také vychlazený. Je-li vychlazený nebo dokonce lehce zmrazený, je spíše pevný nebo připomíná želé. Mléčný pudink je oblíbený v podstatě ve všech kulturách a s oblibou se kombinuje s ovocem, ovocnými omáčkami a různým kořením, například skořicí. Neotevřený vydrží mléčný pudink zpravidla několik týdnů. Po otevření by se měl uchovávat v chladu a spotřebovat během několika málo dnů.

Pokud se mléčný pudink konzumuje s mírou, jedná se o poměrně zdravé sladké jídlo. Při jeho přípravě by se ovšem měl dávat pozor na množství použitého cukru. Samotný mléčný pudink obsahuje velké množství proteinů a vápník. Proteiny jsou důležité pro stavbu svalů a podporují imunitní systém těla, vápník je důležitý pro zdravou stavbu kostí.