Šafrán: vzácné koření

Šafrán má intenzivní a komplexní chuť, která se popisuje jako teplá, zemitá, výrazná, lehce nasládlá, květinová a hořká. Koření je známé tím, že potravinám dodává zářivě žlutou až oranžovou barvu. Pro obarvení jídla stačí malá špetka šafránových vláken. Šafrán se používá v celé řadě jídel, mimo jiné v paelle, rizotu, bujabéze, biriyani nebo v různých dezertech.

Šafrán se získává ze sušených blizen nebo pestíků (označovaných také jako stigmata) květů šafránu setého (Crocus sativus). Šafrán pochází z oblastí Blízkého východu a jižní Asie, ale přesný region původu nelze jednoznačně určit. Předpokládá se, že šafrán pochází z oblastí Blízkého východu, Persie (dnešního Íránu) a Kašmíru (na severu Indie a Pákistánu). Dnes se šafrán pěstuje v různých částech světa, mimo jiné ve Španělsku, Íránu, Indii, Řecku, Maroku a Itálii.

Šafrán propůjčuje jídlům nezaměnitelné aroma a teplou, zemitou chuť. Často se používá ve slaných pokrmech, jako je paella, rizoto, polévky, jídla z jednoho hrnce a rybí pokrmy. Šafrán propůjčuje jídlům zářivě žlutou až oranžovou barvu. Kromě toho je důležitou součástí kořenicích směsí, jako je například indická Garam Masala a španělské koření na paellu.

Šafrán by se měl uchovávat ve vzduchotěsné nádobě, která zamezí průniku vzduchu a vlhkosti. Ideální je chladné, suché a tmavé místo, jako je studená spíž nebo skříňka na koření daleko od přímého slunečního záření a zdrojů tepla. Při správném skladování vydrží šafrán asi jeden nebo dva roky, aniž by skladování mělo výrazný vliv na jeho kvalitu.

Šafrán obsahuje protizánětlivé sloučeniny, jako je krocin a krocetin. Toto koření snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, protože snižuje krevní tlak a reguluje hodnotu krevního tuku. Hovoří se také o tom, že šafrán působí jako prevence proti rakovině. Antioxidanty obsažené v šafránu kromě toho zmírňují poškození buněk volnými radikály.