Co dělat při nesnášenlivosti fruktózy

Lidé trpící intolerancí fruktózy stojí před dvojnásobnou výzvou. Fruktózovou intoleranci stále ještě spousta lidí neprávem bagatelizuje jen jako nějaký módní výstřelek. Ti, kdo jí trpí, jsou všechno, jen ne přecitlivělí. Větší množství fruktózy může u některých z nich vést k silným bolestem. A zadruhé je vyhledávání potravin a receptů, které neobsahují fruktózu, na počátku pořádně ošemetné. 

Život zcela bez fruktózy je možný jen stěží. Fruktózová intolerance naštěstí neznamená nutnost stravovat se zcela bez fruktózy. Pokud lidé trpící touto nesnášenlivostí znají svou individuální hodnotu, kterou ještě snesou, můžou si s trochou zkušeností a fantazie sestavit pestrý a chutný jídelníček. Protože se ovocný cukr používá ke slazení velkého množství produktů, vyplatí se už při nakupování vrhnout kritický pohled na složení, a to hlavně na náhražky cukru. Výrobci potravin totiž rádi sahají po ovocném cukru, protože je ve srovnání se sacharózou levnější a zároveň zvýrazňuje chuť. Jaké jsou typické obtíže spojené s intolerancí fruktózy a jak mohou postižení i přesto jíst pestrá a rozmanitá jídla? Vše, co potřebujete vědět o takzvané poruše vstřebávání fruktózy a o tom, jak se v takovém případě stravovat, se dočtete zde. 

Ve většině případů, kdy se hovoří o fruktózové intoleranci, se skutečně jedná o poruchu vstřebávání fruktózy, tedy o nesnášenlivost. Pod tímto pojmem se skrývá omezená schopnost střeva vstřebávat ovocný cukr. Typické příznaky nesnášenlivosti fruktózy jsou následující:

• plynatost
• bolesti břicha
• průjem
• slyšitelné zvuky v břiše
• kašovitá, zapáchající stolice
• hlen ve stolici
• častá zácpa po průjmu
• pálení žáhy
• silnější reflux
• únava po jídle
• nedostatek živin, například zinku a kyseliny listové

Vrozená, tedy hereditární fruktózová intolerance je naproti tomu vzácná a vyvolává podstatně závažnější příznaky:

• nevolnost a zvracení
• hypoglykémie
• slabost
• závrať
• bolesti hlavy
• křeče
• omdlévání
• poruchy srážení krve
• poruchy funkce ledvin
• onemocnění jater

Jaké množství zkonzumované fruktózy k podobným obtížím vede, je individuální. Zatímco někteří už po několika gramech fruktózy musí rozhánět křeče v horké vaně, jiní bez problémů zvládnou i sem tam nějaký ten kousek ovoce. Pokud lékař stanovil diagnózu poruchy vstřebávání fruktózy, začíná fáze testování: kolik srpečků jablek, ovocného džusu nebo marmelády pacient zvládne? To všechno je potřeba vyzkoušet.

Lékaři v zásadě rozlišují mezi hereditární fruktózovou intolerancí (HFI) a střevní fruktózovou intolerancí.  

Hereditární fruktózová intolerance, zkráceně označovaná jako HFI, je vrozená intolerance fruktózy, která je většinou dědičná. Postiženému v takovém případě chybí enzym, který ovocný cukr normálně odbourává v játrech. Dědičná fruktózová intolerance je podstatně závažnější a pacienti mají po konzumaci fruktózy mnohem horší příznaky. Proto se zpravidla rychleji diagnostikuje a může proběhnout odpovídající léčba. Bez léčby a změny stravy může v případ HFI dojít k závažnému poškození jater a ledvin. Naštěstí je ale dědičná intolerance fruktózy velmi vzácná a většinou se rozpozná již v raném dětském věku. 

Střevní fruktózová intolerance je získaná intolerance fruktózy, kterou způsobuje střevo a objevuje se častěji. Příčinou je například příliš málo transportních proteinů nebo jejich omezená výkonnost. Jinou příčinou střevní fruktózové intolerance ale mohou být i onemocnění trávicího traktu, jako například Crohnova choroba – toto chronické zánětlivé onemocnění střev obecně omezuje odbourávání a využívání potravy. 

Pokud existuje podezření na fruktózovou intoleranci, je dobré navštívit specializovaného lékaře. Ten provede rychlou a jednoduchou dechovou zkoušku. Než se pacient vydá k lékaři, zpravidla již většinou trpí obtížemi spojenými s intolerancí fruktózy delší dobu. Není ji totiž vůbec lehké odlišit od nesnášenlivosti lepku nebo laktózy, protože příznaky mohou být velmi podobné – především pokud se intolerance fruktózy neprojevuje tak výrazně. V takovém případě se objevuje například bolest břicha a plynatost, tedy obtíže, které mohou mít řadu důvodů. 

Pokud máte podezření na nesnášenlivost fruktózy, můžete se na několik dnů podrobně zaměřit na své stravování a vést si deník obtíží. Pokud zaznamenáte souvislost mezi konzumací fruktózy a nepříjemnými příznaky, měli byste vyhledat lékaře, který zjistí, zda je za vašimi problémy opravdu porucha vstřebávání fruktózy. Při vyšetření pacient nejprve vypije nalačno fruktózový roztok a pak několikrát v pevně stanovených intervalech foukne do speciálního měřicího přístroje. Při odbourávání ovocného cukru ve střevě vzniká kyslík a jeho koncentrace ve vydechovaném vzduchu je při diagnostice rozhodujícím faktorem. Velké množství fruktózy odpovídá vysoké hodnotě a znamená, že její vstřebávání ve střevech je omezené. 

Stejně jako když máte podezření na případnou fruktózovou intoleranci neboli nesnášenlivost, i při samotné léčbě je třeba věnovat zvýšenou pozornost stravování. Odborníci kromě toho doporučují měnit stravování v následujících třech fázích. 

1. Vynechávací neboli karenční fáze

Tato fáze by měla trvat dva až čtyři týdny. V této době se úplně vynechají jídla a nápoje obsahující fruktózu. Také náhražka cukru sorbitol je zakázaná, protože má také vliv na trávicí trakt a může způsobovat zažívací problémy. Vynechat by se měly i nadýmavé potraviny, protože by již tak podrážděná střeva mohly dále zatížit. V této fázi je kromě toho velmi důležité pít dostatek neperlivé vody.

2. Testovací fáze

Po první fázi je možné v rozmezí asi šesti týdnů postupně krůček po krůčku do stravy zavádět fruktózu. Obecně platí, že by se nová potravina měla zavádět každý druhý nebo třetí den. Takhle se rychle zjistí, kolik fruktózy ještě střeva snesou a co je už přetíží. Také v této fázi je užitečné vést si stravovací deník. Už si také můžete vyhledávat recepty, které obsahují pokud možno potraviny bez fruktózy.

3. Dlouhodobé stravování

Jakmile si je člověk trpící nesnášenlivostí fruktózy jistý množstvím fruktózy, kterou jeho střeva mohou bez problémů strávit, může přejít na režim dlouhodobé stravy. V této fázi se bezfruktózové recepty stanou pevnou součástí každodenního života. Navzdory vynechání fruktózy mohou být jídla chutná, jednoduchá a dobře stravitelná. Pestrý výběr receptů naleznete zde. 

Pokud jde o hroznový cukr a sacharózu, dochází v souvislosti s fruktózou často k nedorozuměním. Mimo jiné panuje mylná představa, že hroznový cukr je čistý ovocný cukr. Toto podezření se nabízí, protože hrozny jsou opravdu ovoce. Ve skutečnosti se ale hroznový cukr, který můžeme označit i jako dextrózu, skládá z glukózy a fruktózy dohromady. I když také obsahuje fruktózu, osoby trpící intolerancí ho v malém množství přesto většinou dobře snášejí. 

Záleží na jeho složení: pokud hroznový cukr obsahuje více glukózy než fruktózy nebo stejné množství, je pro mnoho lidí přijatelný. Při současné konzumaci glukózy a fruktózy se totiž vstřebávání ovocného cukru ve střevech zlepšuje. Tato skutečnost je ale velmi individuální. Některé druhy ovoce, jako jsou třešně nebo mandarinky, se vyznačují tímto poměrem a spousta lidí trpících nesnášenlivostí je v malém množství dobře snáší. Podobné je to s řepným cukrem, takzvanou sacharózou: skládá se ze stejného dílu fruktózy a glukózy, a proto jej řada postižených v malém množství snáší. Vyzkoušejte malé množství a ověřte si, zda se to týká i vás.

Zcela nevhodný je pro postižené javorový sirup, med a agávový sirup. U běžných náhražek cukru se také doporučuje opatrnost, protože v případě nesnášenlivosti fruktózy nepředstavují alternativu – právě naopak. Sorbitol, xylitol a další obtíže ještě zhoršují, protože brání vstřebávání ovocného cukru ve střevech. Doporučuje se postupovat opatrně i u řady hotových výrobků, žvýkaček a potravin označovaných jako sladkosti bez cukru – ve většině případů obsahují náhražky cukru. Zejména sorbitol je nebezpečný, protože toto sladidlo se často používá ke slazení light výrobků a může způsobovat obtíže. Nesnášenlivost sorbitolu a fruktózová intolerance způsobují stejné příznaky a často se objevují společně. 

Některé potraviny by lidé trpící intolerancí fruktózy měli škrtnout z jídelníčku:

• fruktóza je obsažena hlavně v ovoci. I když jablka, hrušky, manga, hroznové víno, banány nebo třešně obsahují spoustu vitamínů, měli byste je z jídelníčku důsledně vyškrtnout. V sušeném ovoci je mimochodem ještě více fruktózy než v čerstvém.
• Že ovocné džusy nedostojí své zdravé pověsti, když se pijí ve velkém množství, se ví již déle. Obsahují totiž velké množství kalorií. Kromě toho džusy u lidí trpících fruktózovou intolerancí způsobují bolesti břicha a nadýmání; jsou tedy zbytečné hned ze dvou důvodů.
• Totéž bohužel platí i pro všechny ovocné pomazánky, jako jsou marmelády nebo džemy, i pro kompoty nebo ovocné jogurty. Ranní müsli se také musí obejít bez čerstvých vitamínových bomb. 
• Co možná spousta lidí neví, je, že velké množství fruktózy může obsahovat i zelenina. Mimo jiné se jedná o artyčoky, zelené fazole, bílé zelí, mrkev, papriku, rajčata, pórek a cibuli.
• Pozor byste měli dávat i při konzumaci většího množství obilovin, semínek a ořechů . Celozrnné výrobky, lněné semínko, obilné vločky, pšeničné klíčky a ořechy mohou také obsahovat fruktózu. Zaměřte se u nich na obsah ovocného cukru a poměr glukózy a fruktózy. Pokud patříte k těm, kteří fruktózu lépe snášejí při současné konzumaci glukózy, můžete všechny tyto potraviny v malém množství zařadit do svého jídelníčku. 

V zásadě je samozřejmě zdravější, pokud si budete vařit sami a volit přitom nízkofruktózové recepty. Pokud někdy spěcháte, existuje celá řada alternativ i u hotových výrobků, po kterých můžete sáhnout jako po rychlé svačince. V úvahu přichází následující výrobky, které můžete mít pravidelně v nákupním seznamu:

• maso, ryby a mořské plody od přírody neobsahují žádný ovocný cukr.
• Totéž platí pro panenské oleje a tuky.
• Při fruktózové intoleranci můžete bez problémů konzumovat i těstoviny a rýži .
• Mezi druhy zeleniny a hub s nízkým podílem ovocného cukru nižším než 0,1 gramu na 100 gramů patří mimo jiné lišky, žampiony, avokádo, kozí brada, topinambur, cizrna, polníček. 
• Druhy zeleniny a hub s podílem fruktózy nižším než 0,5 gramu na 100 gramů jsou například listový špenát, hřiby, brambory, ledový salát, sladké brambory, mangold, rebarbora.
• Také mezi čokoládami nebo želé bonbony existují pro lidi s nesnášenlivostí fruktózy alternativy, které neobsahují ovocný ani krystalový cukr. Na jejich výrobu se většinou používá bezfruktózový glukózový sirup, rýžový sirup, maltóza (sladový cukr) nebo špaldový sirup. Mezi vhodné alternativy patří i stévie nebo laktóza (mléčný cukr). Díky nim se mohou opět stát každodenní součástí jídelníčku i pomazánky, müsli nebo sušenky – a to zcela bez bolestí břicha.

Místo sladkých džusů, ovoce nebo průmyslově vyráběných sladkostí jsou nyní v módě slané svačinky, bezfruktózové recepty se spoustou zeleniny a další potraviny, které neobsahují skoro žádnou nebo vůbec žádnou fruktózu. Pokud trpíte nesnášenlivostí, doporučujeme vzít věci do vlastních rukou – při vaření, ale hlavně také při pečení. Existuje již celá řada kreativních receptů na chleba, koláče, palačinky nebo jiné dobroty, které se bez fruktózy obejdou. Díky nim si můžete být jisti, že všechna jídla budou pokud možno bez fruktózy a můžete si je upravit podle své chuti. Život s fruktózovou intolerancí je sice pro postižené výzva, ale také velká příležitost. Příležitost zabývat se v dlouhodobém horizontu zdravou výživou a vytvořit si zásobu těch nejlepších receptů, kterými můžete nadchnout i své okolí.