Čekanka: perfektní pro nízkosacharidovou stravu

Čekanka (Cichorium intybus var. Foliosum) má svou sezónu v chladném období roku. Tato zelenina bohatá na vitamíny s pikantní chutí skvěle doplňuje zimní pokrmy. Kromě toho je nyní k dostání také poněkud jemnější červená čekanka, která bývá k dostání na jaře.

Bílá čekanka má trochu trpkou, příjemně hořkosladkou chuť. Červená čekanka je stejně jemná. Chutná sice jemněji, ale stejně aromaticky a kořeněně. U obou odrůd byla většina hořkých látek již dávno odstraněna, ale stonek by se přesto měl vyříznout jako nejhořčejší část.

Původ má v divoké čekance, která roste všude v Evropě, Orientu a severní Africe. Belgie, Nizozemsko a Francie jsou považovány za přední producentské země. Belgičané také čekanku náhodou objevili: v roce 1870 nechali zemědělci přezimovat kořeny čekanky v půdě svých skleníků a navzdory očekávání se jim podařilo sklidit bledé, křehké výhonky.

Čerstvou čekanku je nejlepší připravovat jako salát s ovocem jako pomeranč, grapefruit, meloun nebo jablko. Lze ji také plnit a podávat pečenou, dušenou, opečenou a vařenou jako zeleninu. Z kořenů čekanky, přesněji z čekanky velkoplodé magdeburské, se získává také čekanková káva.

Toto byste měli mít na paměti při skladování čekanky

Čekanka by se měla vždy skladovat v temnu. Světlo způsobuje, že se zbarví a v důsledku toho rychleji kazí. Zabalená do vlhké utěrky zůstane déle čerstvá. Za optimálních podmínek ji lze skladovat asi týden.

S mnoha vitaminy a minerálními látkami, málo sacharidy a kaloriemi a úplně bez tuku je čekanka perfektní pro nízkosacharidovou stravu. Mimo jiné obsahuje kyselinu listovou, draslík, karotenoidy a hořké látky, které ve svém souhrnu mohou předcházet kardiovaskulárním problémům, stabilizovat imunitní systém, stimulovat trávení a podporovat kognitivní výkonnost.