Celozrnný chléb: s celými zrny

Pro výrobu celozrnného chleba se nejčastěji používá žito nebo pšenice, ale často také špalda, dvouzrnka, ječmen a oves. Vedle celozrnné mouky se celozrnný chléb skládá z vody, droždí a soli. Pokud se jedná o kváskový chléb, přidávají se do něj jako kypřidlo ještě bakterie mléčného kvašení. Společně s kvasinkami zajišťují kynutí chleba. Některé druhy obilí lze péct pouze jako kvásek. Ten zajišťuje, že jsou při konzumaci lépe využity důležité látky obsažené v celozrnné mouce. Droždí a bakterie mléčného kvašení také aktivují enzym fytázu. Tento enzym zajišťuje, že tělo může lépe z celozrnného chleba vstřebávat a metabolizovat minerální látky, jako je vápník. Podle druhu chleba mohou další přísady zahrnovat koření, ořechy, semínka nebo sirup.

Historie chleba sahá 10 000 let zpět. Z něj se dodnes vyvinulo několik tisíc druhů chleba.

Celozrnný chléb je součástí vyvážené stravy. Obzvlášť dobře chutná s vydatným sýrem ... ovšem fantazii se při obkládání plátků celozrnného chleba meze nekladou. Celozrnný chléb vydrží maximálně jeden týden. Měl by být uložen na tmavém a suchém místě v košíku na chléb. Pokud chcete chléb uchovat déle, měli byste ho zmrazit. 

Vzhledem k tomu, že se při výrobě celozrnné mouky melou také slupky semen a klíčky, je mouka tmavší než běžná typizovaná mouka. Celozrnná mouka obsahuje díky podílu slupek také velké množství vlákniny a díky společnému zpracování klíčků také cenné živiny. Typizované mouky jsou naopak druhy mouky, které se liší stupněm vymletí zrna. Čím nižší typ mouky, tím méně životně důležitých látek je v mouce obsaženo. Například u pšeničné mouky typu 405, tzv. extrakční nebo bílé mouky, se mele pouze endosperm zrna. V důsledku toho má nízký obsah minerálů, vlákniny a vitaminů. Naproti tomu celozrnná mouka nebo celozrnný šrot jsou úplně jiné. Obsahuje podstatně více bílkovin, tuků, vitamínů, minerálů a rostlinných látek.