Špagety: italská klasika

Název špagety je odvozen od italského slova „spago“ (šnůra); špagety tedy znamenají „šňůrky“. Zvláště silné špagety se v Itálii jmenují spaghettoni , zvláště tenké spaghettini. Ještě tenčí než spaghettini jsou jemné capellini.

Špagety se tradičně připravují z tvrdé pšeničné krupice a vody. Těsto na těstoviny se protlačí přes formy, špagety se poté usuší a nakrájí na délku asi 25 cm. Tradicionalisté dbají na to, aby forma byla vyrobena z bronzu, protože díky tomu mají špagety drsnější povrch a mohou lépe absorbovat omáčku.

Podle legendy přivezl nápad na předchůdce špaget Marco Polo z Číny. Tam se prokazatelně již před zhruba 2 000 lety vyráběly proužky těstovin z prosné mouky. Po jeho návratu z Říše středu v roce 1295 měli být Benátčané první, kdo vyráběl těstoviny z tvrdé pšeničné krupice.

Všichni milovníci boloňských špaget musí být nyní velmi silní: dlouhé těstoviny se totiž nejlépe hodí k jemným omáčkám, jako je rajčatová omáčka nebo pesto. Obzvlášť chutné jsou také špagety alla carbonara (se slaninou a vejcem) nebo špagety aglio e olio (s česnekem a olejem). Při přípravě špaget byste měli těstoviny vařit v dostatečném množství osolené vařící vody. Na každých 100 gramů těstovin potřebujete přibližně jeden litr vody a jednu polévkovou lžíci soli. Po sedmi až devíti minutách vaření jsou těstoviny al dente, tedy na skus, a lze je scedit.

Jak špagety skladovat

Stejně jako většinu sušených těstovin lze i špagety skladovat téměř neomezeně dlouho. Rozhodující je, aby byl jednou otevřený obal z plastové fólie opět pečlivě uzavřený. Špagety, které se prodávají v papírových obalech, je po otevření nejlepší skladovat ve skleněných nádobách, které nepropouštějí vzduch a vlhkost. Tak se zabrání tomu, aby těstoviny přijímaly vlhkost a začaly plesnivět.

Špagety obsahují málo rostlinných bílkovin a tuku, ale zato hodně sacharidů. Co ještě špagety obsahují, se dozvíte zde.