Červené zelí: klasická příloha
Červené zelí patří do čeledi brukvovitých, je příbuzné s bílým zelím a liší se od něj svou fialovou barvou, která je způsobena obsaženým barvivem antokyanem.
Červené zelí má tyto speciální vlastnosti
Červené zelí je známé také pod jménem modré zelí. Hlávky červeného zelí jsou o něco menší než u bílého zelí. Barvu dodává červenému zelí barvivo antokyan, který je obsažen také v borůvkách, červených pomerančích, červené řepě a vinných hroznech. Díky své charakteristické sladké a jemné chuti je červené zelí tak oblíbené. Pokud máte citlivý žaludek, mohly by pro vás být pevné buněčné struktury syrového zelí nepříjemné. Zde pomůže položit zelí na 24 hodin do mrazicí přihrádky. Rovněž koření jako kmín, fenykl nebo zázvor dělají červené zelí stravitelnějším.
Odkud červené zelí původně pochází?
Červené zelí, které pochází z divoce rostoucího mořského zelí, pochází původně z Číny a do Evropy se dostalo přes Středomoří. Do Evropy se rozšířilo především přes kláštery, kde jej pěstovali mniši. Největší evropská oblast pěstování červeného zelí se nachází v Dithmarschenu na německém pobřeží Severního moře.
Kdy je sezóna červeného zelí?
Kulaté fialové zelí z močálů v Dithmarschenu se sklízí do konce listopadu, protože nesnáší mráz. Uložené v chladu a suchu vydrží červené zelí čerstvé až do jara.
K čemu lze červené zelí použít a jak je správně skladovat?
Červené zelí je klasickou přílohou k vydatným pečením. Obvyklá „sytá příloha“ však láká stále více kreativních kuchařů k vytváření kontrastních kompozic a nezřídka se pak dobře vyjímá jako hlavní chod. Červené zelí připravené syrové jako salát s pepřem, solí, pažitkou a vyškvařenou slaninou je lahůdka. Zkušení kuchaři z něj vyrábějí také to nejlepší kysané zelí. Jako zelenina chutná zejména podušená na másle nebo husím sádle s cibulí, jablky a jalovcem. Ocet navíc zbarví zelí do výrazné červené barvy a snese i trochu sladkosti z cukru nebo kandovaného cukru.
Červené zelí chutná v celém světě
Červené zelí se používá ve všech evropských kuchyních, zejména však v severní a východní Evropě. V Rusku se přidává celer a kořen petržele, v Nizozemsku cukr, skořice a trocha jablečné šťávy a v regionu Limousin ve střední Francii k němu patří kaštany. Červené zelí by se mělo skladovat na suchém, tmavém a chladném místě. V chladničce vydrží asi 14 dní, jakmile se rozkrojí, mělo by se zabalit do fólie.
Co červené zelí obsahuje
Červené zelí je bohaté na karoten, vitamíny B, železo, draslík, selen, hořčík a vlákninu. Již 200 gramů pokryje denní potřebu vitamínu C a také téměř dvě třetiny doporučené denní dávky vitamínu K. Sekundární rostlinné látky působí proti volným radikálům a mohou tak bránit předčasnému stárnutí.
kcal: 27 kcal
Sacharidy: 3,54 g
Proteiny: 1,5 g
Tuky: 0,18 g
Vitamin A: 0 µg
Vitamin B1: 0,06 mg
Vitamin B2: 0,04 mg
Vitamin B6: 0,15 mg
Vitamin C: 57,14 mg
Vitamin E: 1,7 mg
Vápník: 37 mg
Železo: 0,44 mg
Draslík: 241 mg
Hořčík: 16 mg
Sodík: 11 mg
