Libeček: zjemňuje polévky a saláty

Libeček (levisticum officinale) je aromatická rostlina, která má nahořklou kořenitou chuť. Rostlina je nenáročná a odolná vůči mrazu. Libeček je možné používat jako kuchyňskou bylinku nebo léčivou rostlinu. V kuchyni zjemňuje jako koření polévky a saláty. K léčivým účelům se používají plody, oddenek a kořeny.

Pro jeho pikantní kořenitou chuť se libečku nikoli bezdůvodně říká maggi koření. Jedná se ovšem jen o chuťovou analogii, protože maggi koření žádný libeček neobsahuje. Chuť libečku je bylinnější a poněkud jemnější. Podobnost je tu také s celerem a polévkovými bylinkami, ale ty jsou méně ostré a mají méně hořkých látek. 

Rostlina původně pochází z Persie nebo Blízkého východu a od 14. století se přes Středomoří rozšířila do Evropy. Již ve středověku byl libeček oblíbenou léčivou rostlinou. Protože se často pěstoval a pěstuje v bylinkových a zeleninových zahradách, přizpůsobil se i chladnějším oblastem.

Libeček lze použít jak čerstvý, tak sušený, pokud sušené listy povaříte v jídle. Kvůli jeho chuťové intenzitě by se měly listy libečku používat jen úsporně. Pro dosažení plného aromatu stačí množství na špičku nože. Sušená semena rostliny je možné použít ke zjemnění tvarohu, pečeně a hustých jídel z jednoho hrnce, a také jako přídavek při pečení zrníčkových chlebů. Bylinka se také hodí jako dochucující složka do pečiva a sýrových pokrmů. Libeček ladí se všemi vydatnými bylinkami jako jsou listy celeru, majoránka, cibule a česnek. Z libečku se také vyrábí hořké nápoje a likéry. 

Tak zvýšíte trvanlivost libečku

Jsou známy tři způsoby, jak zajistit trvanlivost libečku. Listy lze sušit, zmrazit nebo naložit. Při nakládání se listy rozmixují se solí na kaši. Poté se sklenice zavřou a dají do chladu. Takto vydrží libečková pasta až jeden rok.

Sušené plody libečku se používají při zažívacích potížích a nadýmání. Oddenek a kořeny obsahují éterické oleje, které se používají k výplachové terapii při infekcích močových cest nebo proti ledvinovým kamenům. Již ve středověku byl libeček oblíbenou léčivou rostlinou. V té době pomáhal při onemocněních krku a zánětu středního ucha, působil na podporu trávení a uvolňování hlenů.